V roce 2016 získalo právní ochranu v zemích EU přes 770 000 uprchlíků, zatímco o rok předtím to bylo asi 330 000 běženců, uvedl Eurostat. Nejvíce žádostí - přes 445 000 - kladně vyřídilo Německo, což je třikrát více než v roce 2015. S velkým odstupem následují Švédsko (69 350), Itálie (35 450) a Francie (35 170).
Česká republika podle Eurostatu poskytla v roce 2016 azyl mimo jiné 150 Iráčanům, 95 Syřanům a 50 Ukrajincům. Slovensko podle provizorních dat přijalo 150 Iráčanů, 15 Afghánců a pět Syřanů. V kolonce pro uprchlíky přesídlené z jiné členské země je u obou států nula (kompletní zprávu Eurostatu najdete zde).
Celá EU zaznamenala od roku 2015 do roku 2016 podle evropské pohraniční agentury Frontex pokles počtu migrantů. Růst množství lidí, kteří v Unii dostali azyl, tak může být podle agentury Reuters zčásti vysvětlen zdlouhavostí azylového řízení. Více než polovina uprchlíků, kteří ve zmíněném období získali v některé z unijních zemí ochranu, pocházela ze Sýrie.
Devět procent bylo Iráčanů a devět procent Afghánců, dodal Eurostat v tiskové zprávě. Syřané také měli největší šanci azyl získat, úřady vyřídily kladně 98 procent jejich žádostí. Následovali Eritrejci a osoby bez státní příslušnosti.
Tisíce vyhoštěných migrantů
Německo za první letošní čtvrtletí dobrovolně opustilo kolem 8500 migrantů, dalších 6700 neúspěšných žadatelů o azyl spolková republika deportovala. Na tiskové konferenci v Berlíně to ve středu řekl vládní mluvčí Steffen Seibert.
Většina deportovaných podle Seiberta směřovala tak jako dříve do zemí západního Balkánu, s nimiž se podle mluvčího dobře spolupracuje. Zlepšuje se ale i spolupráce s dalšími důležitými státy, podotkl Seibert. Německo mělo s řadou zemí například na severu Afriky opakovaně potíže, protože tyto státy odmítaly přijímat zpět své občany.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) na konci února vyjádřil přesvědčení, že se letos ze spolkové republiky ať už dobrovolně, či nedobrovolně vrátí více než 80 000 běženců. Čísla za první čtvrtletí tomu ale zatím nenasvědčují.
