V letošním roce od ledna do září požádalo o azyl v Německu 3 793 tureckých občanů, což je dvakrát více než v celém loňském roce. Více než 85 procent z nich se označilo za Kurdy, jejich podíl zůstává podobný jako v minulých letech, vyplývá z informací spolkového ministerstva vnitra.
Dění v Turecku je znepokojivé, kritizuje EU. Nepřijatelné, odpovídá Ankara |
Větší nárůst žádostí lze pozorovat od srpna, píše Die Welt a upozorňuje na souvislost s neúspěšným červencovým pučem v Turecku (o něm se dočtete zde). Větší šance na úspěch s žádostí o azyl však turečtí občané nemají: krátce před pučem úřady kladně vyřídily necelých 7 procent žádostí, stejný podíl schvalují i po něm.
Šance na uznání nároku jsou tak výrazně horší než loni, kdy ochranu dostalo 14,6 procent Turků, kteří o ni projevili zájem.
Řada neúspěšných uchazečů o azyl přesto v Německu dál zůstává. Za první letošní půl rok bylo podle spolkové vlády odsunuto do vlasti jen 101 Turků. Dobrovolně jich vycestovalo dalších 348.
V Turecku pokračuje zatýkání opozice |
Sociálně demokratický náměstek ministra zahraničí Michael Roth před čtyřmi dny řekl, že Německo je připraveno pomoci a případně i udělit azyl tureckým intelektuálům, které perzekvuje režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Křesťanskodemokratická kancléřka Angela Merkelová vzápětí prohlásila, že Berlín se bude snažit, aby Ankara dodržovala základní lidská práva a Turci tak o azyl v Německu žádat nemuseli.
Na konci října o azyl v Německu požádalo také 35 tureckých občanů s diplomatickými pasy. Podle listu The New York Times by se však v případě vyhovění žádostem zhoršily už tak napjaté vztahy mezi Ankarou a Berlínem.
Po červencovém pokusu o puč turecké úřady poslaly do vazby přes 32 tisíc lidí a na 100 tisíc jich připravily o práci. Čistky se dotkly vojáků, soudců, policistů i učitelů, ale také opozičních poslanců, starostů a novinářů. Postihy směřují i vůči členům kurdské strany HDP a sympatizantům kurdské menšiny.