Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rus vězněný za padělání se v Česku domáhal azylu. Se stížností neuspěl

  15:22aktualizováno  15:22
Ústavní soud zamítl stížnost Tagira Israpilova odsouzeného v Česku za padělání. Občan ruského Dagestánu se od roku 2012 pokoušel v tuzemsku získat azyl, ministerstvo vnitra i soudy však vyhodnotily, že mu doma nebezpečí nehrozí. Nejvyšší instance jim ve čtvrtek dala za pravdu.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Israpilov, který v Česku s přestávkami pobývá od roku 2003, je momentálně ve vazební věznici na pražské Pankráci. V roce 2011 ho zatkla policie a české soudy ho následně poslaly jako člena zločineckého gangu za mříže za padělání dokladů.

Rusko posléze požádalo o jeho vydání ke stíhání, kterému se dotyčný před časem u Ústavního soudu (ÚS) neúspěšně pokoušel bránit. Protože však požádal o mezinárodní ochranu, ministr spravedlnosti jeho vydání dosud neodsouhlasil.

Muž žádal o azyl s tím, že mu doma hrozí pronásledování, a to z politických a náboženských důvodů. Žádost ale ministerstvo vnitra zamítlo, stejně jako následně pražský krajský soud i Nejvyšší správní soud.

ÚS ve čtvrtek potvrdil, že soudy tímto rozhodnutím žádné z mužových základních práv neporušily. „Ministerstvo vnitra a obecné soudy podle Ústavního soudu správně vyhodnotily, že v případě stěžovatele reálné nebezpečí pronásledování z důvodů, které uváděl, v Rusku nehrozí,“ uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Israpilov se předtím dvakrát neúspěšně pokoušel získat azyl v Německu.

Soudy musejí přihlížet k nově předloženým důvodům

Jako odsouzený za zvlášť závažný zločin také dotyčný nemá v Česku ze zákona nárok na udělení takzvané doplňkové ochrany, které je možné využít v případě hrozby porušení lidských práv po návratu do vlasti. I v tomto dal ÚS nižším instancím za pravdu.

„Proto také nemohly být v tomto řízení posuzovány vznesené obavy o život v případě vydání do Ruska, které nesouvisí s jeho politickým pronásledováním. Ty byly již posuzovány v řízení o vydání a rovněž budou znovu posouzeny ministrem spravedlnosti, až bude dávat konečný souhlas s předáním do Ruska,“ doplnila mluvčí.

ÚS však dal se čtvrtečním nálezem nižším instancím vodítko, jak v podobných případech postupovat. Podle něj je přípustné, aby žadatelé o azyl soudům překládali nové skutečnosti či relevantní důvody pro udělení azylu, které předtím z různých ospravedlnitelných důvodů - například kvůli studu, traumatu či jiným zábranám - na ministerstvu neuvedli.

I v tomto případě se Rus pokoušel soudům v průběhu řízení předkládat nové důvody, proč by měl mít v Česku na azyl nárok. Třeba že mu hrozí nebezpečí kvůli odlišnému způsobu vyznávání islámu či politické činnosti týkající se samostatnosti Dagestánu. Soudy k nim ale nepřihlédly.

„Povahu těchto nových skutečností a situaci konkrétního žadatele je vždy nutno zohlednit. Ústavní soud však nyní neshledal žádné zvláštní důvody, proč všechny azylově relevantní skutečnosti nesdělil již správnímu orgánu. Proto obecné soudy, byť vycházely z chybného právního posouzení věci, nemohly porušit žádné základní právo stěžovatele,“ vysvětlila mluvčí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.