Bývalý ukrajinský premiér Mykola Azarov oznámil v oznámil v Moskvě vytvoření...

Bývalý ukrajinský premiér Mykola Azarov oznámil v oznámil v Moskvě vytvoření Výboru na záchranu Ukrajiny (3. srpna 2015) | foto: Reuters

Janukovyčův muž založil v Moskvě exilovou vládu, Kreml se k ní nehlásí

  • 169
Bývalý ukrajinský premiér Mykola Azarov oznámil v Moskvě vytvoření Výboru na záchranu Ukrajiny, který má obnovit přátelské vztahy Kyjeva s Moskvou a „vyhnat z vlády cizince“. Podle analytiků je projekt exilové vlády domluven s Kremlem, mluvčí Vladimira Putina to nicméně důrazně odmítl.

Výbor na záchranu Ukrajiny, jehož pobočky podle Azarova už na Ukrajině působí, vydal prohlášení, v němž vyzývá k masovým protestům proti nynějšímu ukrajinskému režimu.

„Vyžeňme z vlády všechny cizince, jejichž přítomnost Ukrajince ponižuje. Nynější zločinný režim hrubě porušuje ústavní práva občanů a fakticky podněcuje lid k povstání proti tyranii a útlaku,“ praví se v prohlášení. „Sami neodejdou. Lid musí vzít moc do svých rukou,“ stojí v dokumentu, který vyzývá „miliony Ukrajinců“, aby vyšly do ulic s požadavkem demise nynější vlády.

Azarovův výbor vyzývá k uspořádání mimořádných prezidentských, parlamentních a komunálních voleb, které by měly s nynějšími vládci Ukrajiny skoncovat. Za prezidenta Azarov navrhl Volodymyra Olijnyka, bývalého ukrajinského poslance za proruskou Stranu regionů. Jako jeden z iniciátorů represivních zákonů, jejichž schválení loni v únoru vyvolalo pouliční protesty a vedlo k pádu režimu prezidenta Viktora Janukovyče, je Olijnyk na Ukrajině trestně stíhán.

Podle Azarova je Výbor na záchranu Ukrajiny „ochoten převzít odpovědnost za budoucnost státu“. Kdo jsou členy výboru, Azarov nesdělil. „Část z nich žije na Ukrajině a jsou v nebezpečí. Přijde doba, kdy je lidu všechny představíme,“ řekl expremiér novinářům. Jde prý o vlastence, kteří nejsou spojeni s nynějším, ale ani předchozím ukrajinským režimem.

Svržený exprezident Janukovyč podle Azarova členem nově založeného výboru není. Organizátoři se prý dohodli na tom, že členem opozičního spolku nemá být nikdo, kdo s bývalým prezidentem úzce spolupracoval. Exprezident po útěku z Ukrajiny žije v západoruském Rostově na Donu. Janukovyč se Azarova jako předsedy vlády zbavil už loni v lednu ve snaze uspokojit část požadavků demonstrující opozice.

Kreml: Nemáme s tím nic společného

Azarovův projekt exilové vlády je podle deníku Kommersant domluven s Kremlem, aby se Rusku nedalo vytýkat, že při vší kritice „zkrachovalých“ ukrajinských politiků nenabízí žádnou alternativu - teď ji v podobě exilové vlády bude mít.

Ruští experti se shodují, že mít něco takového po ruce se „pro každý případ“ hodí, i když Azarovova vláda se sotva k moci dostane. Přinejmenším prý Moskva může tvrdit, že kromě vlády v Kyjevě existuje i další část ukrajinské společnosti, kterou Kyjev nereprezentuje.

Ukrajinští politologové ale míní, že Azarov jen předvádí svou „užitečnost“ Rusům, ačkoliv žádný reálný vliv ve své vlasti už podle nich nemá a jeho popularita je nulová.

Krize na Ukrajině

Spekulace o těsném napojení Výboru pro záchranu Ukrajiny s ruským vedením odmítl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. „Kreml samozřejmě k této iniciativě nemá žádný vztah,“ řekl mluvčí. „Pokud jde o případnou podporu, je třeba detailně prostudovat prohlášení výboru a analyzovat situaci,“ dodal Peskov.

Povstalci se tlačí na Mariupol a Doněck, hlásí Kyjev

Na palebné linii oddělující oddíly ukrajinské armády od bojového postavení separatistů zahynuli za posledních 24 hodin čtyři ukrajinští vojáci. Podle ukrajinských médií se boje soustředily zejména do okolí obce Stanycja Luhanska na severovýchodním předměstí Luhansku.

Na donbaské frontě během víkendu zesílila aktivita bezpilotních letounů, které podle Kyjeva povstalci používají k průzkumu bojové zóny. V Doněcké a Luhanské oblasti těchto aparátů ukrajinské jednotky zaznamenaly dvanáct, většinou údajně ruského původu.

Podle ukrajinské armády separatisté soustředili značné množství těžké bojové techniky ve směru na Doněck a Mariupol, dvě největší města v Doněcké oblasti. Značnou část těchto zbraní, zejména děla a minomety, prý navzdory vyhlášenému příměří neváhají použít.

Střelba se v pondělí ozývala i z centra Charkova. Oddíl maskovaných ultranacionalistů z organizace Pravý sektor zaútočil kamením a zápalnými lahvemi na kanceláře proruské strany Opoziční blok. Terčem útoku se stal objekt, v němž sídlí někdejší starosta Michail Dobkin, který  patřil k hlavním iniciátorům separatistických nepokojů.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video