Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Až smrt státních molochů vyřeší problémy s plynem

  1:00aktualizováno  1:00
V době, kdy Mirek Topolánek odlétal vyjednávat na Ukrajinu a do Ruska, měli jsme doma plynaře. Přišel připojit nový sporák, a jak se sluší na člověka z oboru, o vypínání a zapínání plynu v bytech i na východě Evropy věděl hodně.
Evropu už nerozděluje železná, ale plynová opona.

Evropu už nerozděluje železná, ale plynová opona. | foto: Profimedia.cz

"To jste si radši měli koupit desku na elektřinu, ne? Dávat si v takové době sporák na plyn. Víte, že jen dva dny trvá, než to sem z Ruska doteče? Až to teda zase pustí," zavtipkoval na úvod naší krátké debaty u kohoutku, z kterého v tu chvíli ucházel plyn z Norska a českých zásobníků.

Naštěstí, reagoval jsem v žertu, my jsme diverzifikovaná domácnost. Trouba je už elektrická a teplo přichází z dálky z uhelné elektrárny. Když jsem si později četl o tom, jak přituhlo na Slovensku, už mi to vtipné nepřišlo.

Letos to bude dvacet let, co se střední a malá část východní Evropy odstřihla od úplné politické závislosti na Sovětském svazu. Ale i po této docela dlouhé době zůstávají tyto země plynovody a ropovody přisáté k bývalé matce Rusi.

Naši "noví" západní přátelé z Unie, které nyní jako první skutečně postkomunistická země předsedáme (Slovinsko nepočítám), zatím nejeví moc ochoty nám s tím pomoct. Byť se mi to nelíbí, dobře je chápu.

Evropu už nerozděluje železná, ale plynová opona. Stará evropská patnáctka bere z Ruska v průměru jen patnáct procent své spotřeby. Výjimkou jsou jen menší Finsko, Řecko a Rakousko s poloviční závislostí na tamním plynu.

Proti tomu z desítky bývalých socialistických států a členů Unie jich šest spoléhá na ruský plyn z osmdesáti a více procent (Česko ze tří čtvrtin, jediné Rumunsko z méně než poloviny). Velký problém mají Slováci, Maďaři a Pobaltí, protože ruský plyn pokrývá přes třetinu jejich celkové energetické potřeby.

Nejvlivnějším státům je to jedno. Británie s vlastními zdroji je úplně ze hry, stejně tak Francie připojená na sever Afriky. Německo a Itálie, v objemu vůbec největší odběratelé ruského plynu, tvoří asi čtyřicet procent zisku ruského monopolu Gazprom. Němečtí a italští národní šampioni (Wintershall, E.ON Ruhrgas, ENI) si s posvěcením nejvyšších politiků rádi plácli na přímé spojení plynovody z Ruska, které střed Evropy obcházejí.

Ekonomicky myslící člověk se nemůže divit, že tyto státy jsou vlažné k Putinovým výpadům do Gruzie, k přáním Ukrajiny vstoupit do NATO nebo k americkému radaru. Putinův Gazprom toho jen šikovně využívá.

Hlavním problémem je roztříštěná Evropa, její na národní šampiony rozdělený trh. Francie a Německo už desetiletí torpédují návrhy na rázné oddělení vlastnictví plynovodů, obchodu a výroby plynu. Přirozeně, nejvíc by se to dotklo jejich polostátních molochů, které by přišly o významnou část příjmů. Přibyla by jim konkurence.

Důsledkem je, že žádný společný trh s plynem neexistuje, obchodní smlouvy se skrytou politickou agendou jezdí domlouvat politici a koncový zákazník trpí. Určitě jste si také všimli té "ostré" konkurence na trhu s energiemi?







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

Budoucí podoba nového kulturního centra.
Šestiletý spor skončil, radnice v Lanškrouně zaplatí firmě čtyři miliony

Na dlouhých šest let se protáhl spor mezi městem Lanškroun a společností Gurman S, který se týkal plánovaného odkupu Společenského domu. Zastupitelstvo muselo...  celý článek

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
I ve vazbě má žena po porodu zůstat s dítětem, nakázal Ústavní soud

Ústavní soud předběžným opatřením zasáhl ve prospěch ženy, která ve vazbě porodila a nemohla s dítětem zůstat. Soud nařídil Vězeňské službě, aby přestala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.