Letouny budou poprvé letos v létě použity v zahraniční misi, kdy budou zabezpečovat pohotovostní systém nad pobaltskými republikami.
Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek v této souvislosti uvedl, že pokud by měla Česká republika v budoucnu chránit svůj vzdušný prostor a ještě plnit úkoly v rámci Severoatlantické aliance, potřebovala by čtrnáct stíhaček, případně ještě další čtyři. Pokud by však chtělo Česko působit s gripeny i v zahraničních operacích, bylo by jich potřeba minimálně o další desítku víc.
"V krizi, se kterou se potýkáme, je číslo 24 gripenů iluzorní," oponovala Parkanová. Podle ní je tato otázka už politická a záleží na tom, jaké ambice chce Česko v tomto směru mít. Dodala, že čeští letci jsou s gripeny velmi spokojení a rádi na nich létají.
Smlouvu o nákupu gripenů v dubnu 2002 schválil kabinet Miloše Zemana. Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nezískal podporu parlamentu.
Po povodních v létě 2002 nakonec nová vláda Vladimíra Špidly od záměru nakoupit stíhačky definitivně upustila, protože peníze byly potřeba jinde.
Česko ale nakonec gripeny do výzbroje své armády zařadilo: na deset let si od Švédska za zhruba dvacet miliard korun pronajalo čtrnáct strojů. Smlouvu o pronájmu podepsali zástupci armády v roce 2004.
V souvislosti s možnou korupcí při uzavírání těchto smluv v Česku a v Maďarsku byl na začátku března obviněn rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly. Údajně se snažil o přístup k zástupcům české vlády odpovědným za rozhodování kolem nákupu stíhaček v 90. letech. - čtěte Obchodník spojovaný s provizemi za gripeny šel do vazby
