"V posledním průzkumu se pouze snížil počet těch, kteří vztahy k Romům hodnotili slovem 'nevím'. Tito lidé začali většinou Romy hodnotit negativně," uvedl pracovník CVVM Jan Červenka, který výzkum zaměřený na soužití s Romy vedl.
Vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba tyto výsledky nepřekvapují. "Záleží samozřejmě na tom, jaké otázky jsou lidem pokládány. Že ale tři čtvrtiny lidí hodnotí soužití s Romy jako špatné, odpovídá náladám ve společnosti."
V posledních deseti letech jsou Romové podle studií CVVM pro Čechy nejméně sympatickým národem, který žije na území republiky. Lépe se Češi dokázali na Romy dívat jen krátkodobě na konci devadesátých let. "Tehdy probíhala protirasistická reklamní kampaň, která na billboardech ukazovala Romy jako hokejisty nebo v dalších profesích," vysvětluje krátkodobé zlepšení Červenka.
Setrvačnost negativního hodnocení je možné najít už v podobném průzkumu z roku 1971. Devět lidí z deseti tehdy bylo přesvědčeno, že Romové jsou násilníci, kradou, nechtějí pracovat a nedodržují hygienu.
Špatným postavením Romů a jejich lepším zapojením do společnosti se na dnešním zasedání bude zabývat vláda. Novou koncepci integrace Romů předkládá místopředseda vlády Petr Mareš.
Chlubíme se sportovními výsledky i udatnými husity
Hrdost Čechů nejvíce pozvedne vítězství jejich oblíbených sportovců. Náladu jim naopak spolehlivě pokazí soužití s Romy. Už řadu let se na těchto postojích nic nemění.
Pokud by Českou republiku napadl nepřítel, měla by mezi svými obyvateli dostatek obránců. Se zbraní v ruce by se prý na její ochranu postavily dvě třetiny všech mužů. Více než polovina všech obyvatel navíc považuje svou vlast za takovou hodnotu, pro kterou je v případě nutnosti i něco obětovat.
Jak silní jsou Češi vlastenci, to se v prosinci 2001 pokusili zjistit sociologové z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Výsledky zveřejnilo centrum včera.
"Průzkum ukázal jednu zajímavost: Moravané mají k České republice vlažnější vztah než Češi. Lidé na Moravě se mnohem více ztotožňují přímo s obcí nebo čtvrtí, kde žijí, zatímco Češi více tíhnou k republice," uvedla ředitelka CVVM Adéla Seidlová.
Lidí, kteří se za to, že jsou českými občany, stydí, napočítali sociologové jen málo. Příslušnost k republice vadí jen čtyřem lidem ze sta. Kromě sportovců, umělců a vědců, kteří pozvedají sebevědomí lidí nejvíc, upevňují vlastenectví zejména české dějiny.
"Za vrcholné období dějin považuje nejvíce lidí éru Karla IV. a pak období první republiky," říká Seidlová. Tato období si lidé vybírali z předem připraveného seznamu. Pokud si však měli sami vybavit, které události považují za nejvýznamnější, dostaly přednost ty, jež si lidé nejvíce pamatují a které zažili.
Z vlastních vzpomínek si tak nejvýše řadí pád komunistického režimu v roce 1989, období let 1968 až 1969, konec druhé světové války a vznik Československa. Vlastenecké vysvědčení však Čechům kazí další průzkumy, které hlavní studii doplňují. Ty totiž prozrazují, že o co více jsou obyvatelé České republiky hrdí sami na sebe, o to méně dokážou být vstřícní k ostatním národům.
Téměř polovina lidí už deset let v řadě označuje svůj vztah k občanům balkánských zemí a zemí bývalého Sovětského svazu za negativní. Třetina lidí nemá dlouhodobě ráda Vietnamce. A třem čtvrtinám obyvatel se nezamlouvá společné soužití s Romy.
"Zvláštní vztah mají Češi k Židům. Každý desátý člověk nedokázal svůj postoj k Židům vyjádřit. Je to zřejmě proto, že toho lidé o nich moc neví," míní pracovnice CVVM Iva Chludilová. "Ukázalo se také, že postoje lidí ovlivňuje jejich momentální spokojenost. Nejméně tolerantní k jiným národům byli v průzkumu lidé rozvedení," dodává Seidlová.
