Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Autorská práva tvůrců počítačových programů je nezbytné respektovat

aktualizováno 
Při prvním seznámení se světem počítačů se kdekomu může zdát, že je povoleno téměř vše. Mnoho lidí bezstarostně kopíruje užitkový software i hry, z práce si domů přináší instalační disky, nebo bez nejmenšího zaváhání ve své práci používá kód cizích programů a internetových stránek. Kdo tohle dělá, ten riskuje postih podle trestního zákona - může přijít o počítač, zaplatit velkou pokutu a dokonce se dostat i do vězení.

I když z pohledu laika v otázkách kopírování programů vládne chaos, ve skutečnosti spadá jejich využívání pod autorský zákon - podobně jak o díla literární nebo umělecká. Programy i materiály šířené prostřednictvím internetu autorský zákon také zastřešuje a na vzdory tvrzení některých uživatelů je možné podle něj posoudit, zda byl porušen, nebo ne. Například u hudebních nahrávek je lhostejné, zda jsou zaznamenány na CD, anebo ve formátu MP3. Lze totiž posoudit, zda si uživatel vytvořil kopii ve formátu MP3 pro osobní potřebu, nebo ji dal pomocí internetu k dispozici neomezenému počtu zájemců, a tedy ji ve smyslu autorského zákona zveřejnil bez vědomí a souhlasu autora.

Kopie pro osobní potřebu u programů neplatí
Mohlo by se zdát, že uživatelé nelegálně kopírovat programy prostě musí - software je velmi drahý, a pokud se zvýší daň z přidané hodnoty, jeho cena ještě více naroste. Mnoho z nich tedy kopíruje programy s výmluvou, že to je jen pro jejich osobní potřebu, a domnívají se, že pokud užívají programy doma, nemusí za ně platit. Autorský zákon však ve skutečnosti počítačové programy a databáze z volného užití pro osobní potřebu výslovně vyjímá. Lze si tedy vytvořit kopii textu nebo zvuku, ale nikoliv programu nebo elektronické databáze. Podle autorského zákona si uživatel může například zkopírovat skladby ve formátu MP3, ale to už neplatí pro hry nebo užitkové programy. Legální ovšem není ani zkopírování cizích WWW stránek a využití jejich kódu pro vlastní účely, i když si to řada uživatelů neuvědomuje. "Na cizích stránkách se učím," říká vysokoškolský student, který si nepřál uvést své jméno. "Prostě si otevřu jejich kód a dívám se, jak jsou udělané. Když vytváříte stránky, je vždycky jednodušší vzít už stránku hotovou a jen v ní vyměnit obsah." Přitom autorský zákon podobný postup připouští pouze se souhlasem autora. Zájemce o tvorbu stránek si může na internetu vyhledat specializované stránky, které slouží pro účely výuky (označují se anglickým slovem "tutorial").

Záložní kopie obstojí jen těžko
Jiří Jakubka, specialista na počítačovou kriminalitu, říká: "Lidé se často hájí tím, že si pořídili kopii pro osobní potřebu nebo záložní kopii. K té však potřebují i originál - a nejen to, měli by k ní mít i další doklady, například manuál. Je možné, že originální CD ztratí nebo poškodí, ale právě proto by příslušné originální doklady neměli vyhazovat." Ovšem vlastnictví originální kopie programu neumožňuje dělat s programem, cokoli si jeho majitel usmyslí. "Pokud chce někdo provozovat program ve veřejné herně, originální kopie nestačí majitel musí mít licenci pro jeho veřejné provozování," upozorňuje Jiří Jakubka. Postih čeká dokonce i prodavače v obchodě s počítači, který by nechal ve výloze "běžet program" - i zde jde totiž o veřejné provozování. Největší škody ovšem majitelům autorských práv působí počítačoví piráti, kteří rozmnožují kopie programů za peníze v některých případech pracují organizovaně a ve velkém, takže jejich počínání působí jako obchodní činnost. Časté je vypalování programů na nahrávatelné CD, ale existují i výrobny disků, kde se piráti snaží co nejvíce napodobit originální nosič a prodávají ho za plnou cenu. Kupující by si měl proto bedlivě ověřit, zda je program řádně zabalený, jestli obsahuje kontrolní značky, po jeho zakoupení by si měl uschovat kupní doklady. Pozor by si měl dát i v bazarech - pokud nabízený počítač obsahuje software, ke kterému nejsou doklady o legálním původu, měl by ho smazat. Někteří počítačoví piráti dokonce považují své počínání za etické. "Často tvrdí, že pomáhají ostatním, ale ve skutečnosti pomáhají pouze sami sobě, jde jim o osobní prospěch," uzavírá Jiří Jakubka.

Existují alternativy zdarma
Přes všeobecně tradovaný předsudek, že "kopírování se nikdo nevyhne", je možné získat řadu programů zdarma. Například "freeware" na internetu. V některých případech autor dá k dispozici i práva využívat volně kód programu (public domain software). Komplikovanější programy jsou nabízeny na zkoušku (shareware), kdy uživatel smí bez zaplacení využívat program po určitou dobu, a teprve později, pokud se pro něj rozhodne, za něj autorovi zaplatí. Program také může mít některé funkce vypnuté a až po zaplacení obdrží uživatel kód, kterým je odblokuje. Pro využívání programů zdarma ovšem není nutné připojení k internetu. Třeba specializované počítačové časopisy přikládají často CD s řadou programů zdarma. Bezplatně je u jiných časopisů možné získat řadu her.

Autorská práva se porušují mnoha způsoby
Podle soudního znalce Vladimíra Smejkala porušují uživatelé nejčastěji autorská práva v souvislosti s počítačovými programy v těchto případech:

* provozují program na více počítačích, než bylo ve smlouvě dohodnuto;

* zasahují do programu nad rámec stanovený v autorském zákonu (ten dovoluje zásah do programu v případě, že je úprava nezbytná pro plnění funkce programu anebo pro odstranění chyb);

* poskytují program jiným osobám (nejčastěji pouze okopírováním, ale také výrobou a prodáváním nelegálních kopií);

* kopírují WWW stránky jiných autorů anebo při tvorbě svých stránek užívají autorská díla jiných osob bez jejich souhlasu;

* záměrně poškozují autorská díla jiných osob - například zasahují do jejich WWW stránek anebo poškozují databáze.

Autorský zákon jistou manipulaci s programy dovoluje

Oprávněný majitel počítačové ho programu nezasahuje podle zákona do autorských práv tvůrce programu, když:

* upraví počítačový program tak, aby ho bylo možné užívat v souladu s jeho určením (a to včetně opravy chyb v programu);

* si zhotoví záložní kopii počítačového programu;

* zkoumá chování programu a pokouší se zjistit myšlenky a princip jeho funkce (nesmí zkoumat přímo kód - provádět tak zvaný reverse engineering, ale může pozorovat funkci programu a myšlenky využít, protože myšlenky samotné autorský zákon nechrání);

* rozmnožuje nebo upravuje ty části kódu počítačového programu, které jsou nezbytné pro komunikaci programu s jinými počítačovými programy.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pauline Hansonová přišla na jednání senátu v muslimském oblečení ve snaze...
Australská politička přišla do parlamentu v burce, sklidila kritiku

Australská senátorka Pauline Hansonová vyvolala pozdvižení, když ve čtvrtek přišla na jednání komory oblečená do černé burky. Vůdkyně protiimigrační strany...  celý článek

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.