Na policii jste vypověděl, kdo je autorem diskreditačního dokumentu proti Petře Buzkové. Řeknete už dnes, co všechno jste policii pověděl?
Nezlobte se, ale respektuji embargo policejní vyšetřovatelky na poskytování informací. Myslím, že je to v tuto chvíli jediná cesta k úspěšnému vyšetření případu.
Naznačíte alespoň, jestli jste policistům řekl něco víc, než jen kdo je autorem? Například jestli týž člověk podnikl nějaké kroky k tomu, aby dokument rozšířil?
Mohu říci, že celý záběr mé výpovědi se vztahuje nejen na okolnosti vzniku toho materiálu. Víc říci nemohu.
Co vás vůbec vedlo k tomu, že jste šel na policii a svědčil proti kolegovi? Byly to vzájemné spory mezi poradci, například s Miroslavem Šloufem?
Myslím, že nemá smysl popisovat mé napjaté vztahy s panem Šloufem. Ty zákonitě nebyly a nejsou ideální už pro naprostou odlišnost názorů, metod a postupů ve spoustě věcí. Ale nejde o žádnou pomstu. Chtěl jsem říci policii pravdu o tom svinstvu, kterým Olovo bezesporu je. Proto jsem to udělal. I s vědomím, že ti, kterých se to týká, mě budou nenávidět.
Snažil jste se tuto záležitost nejdříve vyřešit na Úřadu vlády? Mluvil jste o tom například s panem Šloufem, s panem Šímou?
O tom dokumentu i o pravděpodobném motivu autora jsem 24. května mluvil s premiérem.
Tehdy se mě ptal na můj názor.
Mluvil jste o tom s někým z poradců?
Přiznám se, že ne. Poměrně z logických důvodů: nebyl jsem si zcela jist, jestli se jedná o sólovou akci autora, anebo o nějaké širší zadání.
Nemluvil jste tedy ani s Miroslavem Šloufem?
Ne.
Premiér Zeman v pondělí naznačil další variantu - pachatelem můžete být přímo vy a snažíte se hodit vinu na někoho jiného...
Tak to mě absolutně šokovalo.
Jsem velmi zklamaný, když premiér neříká veřejnosti pravdu. Je otázkou, kdo mu ony neoficiální informace dal. Zaráží mě, co mohlo přimět jinak čestného člověka Miloše Zemana k absurdnímu prohlášení, které je zcela v rozporu se skutečností. I když to možná ani nechci vědět, protože bych ztratil poslední zbytky víry v lidskou morálku.
Kdo kromě vás zcela jednoznačně věděl o pravém původu dokumentu operace Olovo?
Mohu říci jen to, co vím: věděl jsem o tom já, premiér a přirozeně autor materiálu. Kdo další, nevím.
Jak jste se o Olovu dozvěděl vy?
Jednoduše. Autor tohoto textu se mi se svým výtvorem de facto sám pochlubil. Byl na to hrdý.
Řekl mi, že tohle má na starosti.
Řekl vám také, jestli mu to někdo zadal, anebo to udělal ze své vůle?
To už bych nechal na policejním vyšetřování.
Překvapilo vás tehdy, že takový text vznikl v Úřadu vlády, nebo jsou tam podobné praktiky běžné?
Já o žádné jiné podobné praktice nevím. Před časem se sice mluvilo o kauze Štiřín, do níž se jeden z poradců zapletl, ale o tom já opravdu nic nevím.
Když se před třemi měsíci v Mladé frontě DNES objevila první informace o operaci Olovo a o tom, že vznikla na Úřadu vlády, jaké jste zaznamenal reakce ve svém okolí? Vyvolalo to spíš zděšení, že tam něco takového vzniklo, anebo spíš paniku z toho, že to někdo vynesl ven?
No, radostná zpráva to určitě nebyla. Vyvolalo to okamžitě určitá podezření. Byla to citelná rána.
Ale v jakém smyslu? Kdo to vynesl? Nebo kdo to napsal?
Vzhledem k tomu, že i trestní oznámení, které nakonec Úřad vlády podal, tedy oznámení na pachatele, který se naboural do počítačové sítě, šlo spíš o to, kdo to vynesl.
Čím si vysvětlujete, že právě vás kdosi před premiérem označil za autora Olova?
To si opravdu dovedu vysvětlit ve vztahu k jakémusi možnému ohrožení číchsi zájmů. Bylo to ve chvíli, kdy pan premiér přišel s námětem, že by mě jmenoval ředitelem sekce předsedy vlády. A tomu by podléhali všichni poradci, včetně jejich šéfa. Nedokážu proto vyloučit, že toto nesmyslné obvinění někdo premiérovi zcela účelově podsunul.
Pravdou je, že Zeman vaše jmenování, které už oficiálně potvrdil, nakonec odložil. Jak vám to zdůvodnil?
Pan předseda si mě tehdy zavolal a řekl mi, že do vyšetření celého případu mé jmenování pozastavuje. Prý pro celkovou objektivitu šetření. Teprve pak se mě zeptal na můj názor a já mu řekl to samé, co policii: tedy kdo to napsal a tak dále.
Jaký další vývoj podle vás tahle kauza bude mít? Vy jste oznámil, že dáváte výpověď...
Pan premiér prohlásil, že se mě na autorství ptal, a já mu na zdraví své maminky přísahal, že to není pravda. Tohle jeho prohlášení je v plném rozporu s realitou, na nic takového se mě neptal. Zasáhlo to mou rodinu, takže teď budu mít nemálo starostí i kvůli zdravotnímu stavu rodiny. Ale chtěl bych říci, že přestože nemám kvůli výrokům některých představitelů příliš důvodů k optimismu, pevně věřím, že pravda vyjde brzy najevo v rámci policejního vyšetřování.
Mrzí mě, když mě v tisku někteří sociální demokraté vyzývají k chlapáctví a útočí na mě, že poškozuji stranu. Škoda, že si tito lidé nechtějí připustit, že stranu poškozují ti, co píšou a plánují takové dezinformační kampaně na kolegy z vlastních řad. To jsou olovění aparátčíci, kteří nesnesou konkurenci. Stranu nepoškozují ti, kteří na jejich praktiky upozorňují a kteří řeknou pravdu.
Nebojíte se toho, že teď, pár měsíců před volbami, v nichž mimo jiné kandiduje i Miroslav Šlouf, v sociální demokracii převládne názor, že bude lepší na Olovo ve vší tichosti zapomenout a mlčet?
V tomto směru jsem optimistický. Uvědomuji si dopad celé té věci. Ale věřím, že to na voliče nezapůsobí. To je věc, která se týká zájmů jakési skupiny individuí, a ČSSD jako takové ne. Ale sociální demokracie má právo znát pravdu. Připouštím však, že může nakonec převážit názor, že je lepší na Olovo zapomenout. Bylo by to však špatné. JIŘÍ
Nezlobte se, ale respektuji embargo policejní vyšetřovatelky na poskytování informací. Myslím, že je to v tuto chvíli jediná cesta k úspěšnému vyšetření případu.
Naznačíte alespoň, jestli jste policistům řekl něco víc, než jen kdo je autorem? Například jestli týž člověk podnikl nějaké kroky k tomu, aby dokument rozšířil?
Mohu říci, že celý záběr mé výpovědi se vztahuje nejen na okolnosti vzniku toho materiálu. Víc říci nemohu.
Co vás vůbec vedlo k tomu, že jste šel na policii a svědčil proti kolegovi? Byly to vzájemné spory mezi poradci, například s Miroslavem Šloufem?
Myslím, že nemá smysl popisovat mé napjaté vztahy s panem Šloufem. Ty zákonitě nebyly a nejsou ideální už pro naprostou odlišnost názorů, metod a postupů ve spoustě věcí. Ale nejde o žádnou pomstu. Chtěl jsem říci policii pravdu o tom svinstvu, kterým Olovo bezesporu je. Proto jsem to udělal. I s vědomím, že ti, kterých se to týká, mě budou nenávidět.
Snažil jste se tuto záležitost nejdříve vyřešit na Úřadu vlády? Mluvil jste o tom například s panem Šloufem, s panem Šímou?
O tom dokumentu i o pravděpodobném motivu autora jsem 24. května mluvil s premiérem.
Tehdy se mě ptal na můj názor.
Mluvil jste o tom s někým z poradců?
Přiznám se, že ne. Poměrně z logických důvodů: nebyl jsem si zcela jist, jestli se jedná o sólovou akci autora, anebo o nějaké širší zadání.
Nemluvil jste tedy ani s Miroslavem Šloufem?
Ne.
Premiér Zeman v pondělí naznačil další variantu - pachatelem můžete být přímo vy a snažíte se hodit vinu na někoho jiného...
Tak to mě absolutně šokovalo.
Jsem velmi zklamaný, když premiér neříká veřejnosti pravdu. Je otázkou, kdo mu ony neoficiální informace dal. Zaráží mě, co mohlo přimět jinak čestného člověka Miloše Zemana k absurdnímu prohlášení, které je zcela v rozporu se skutečností. I když to možná ani nechci vědět, protože bych ztratil poslední zbytky víry v lidskou morálku.
Kdo kromě vás zcela jednoznačně věděl o pravém původu dokumentu operace Olovo?
Mohu říci jen to, co vím: věděl jsem o tom já, premiér a přirozeně autor materiálu. Kdo další, nevím.
Jak jste se o Olovu dozvěděl vy?
Jednoduše. Autor tohoto textu se mi se svým výtvorem de facto sám pochlubil. Byl na to hrdý.
Řekl mi, že tohle má na starosti.
Řekl vám také, jestli mu to někdo zadal, anebo to udělal ze své vůle?
To už bych nechal na policejním vyšetřování.
Překvapilo vás tehdy, že takový text vznikl v Úřadu vlády, nebo jsou tam podobné praktiky běžné?
Já o žádné jiné podobné praktice nevím. Před časem se sice mluvilo o kauze Štiřín, do níž se jeden z poradců zapletl, ale o tom já opravdu nic nevím.
Když se před třemi měsíci v Mladé frontě DNES objevila první informace o operaci Olovo a o tom, že vznikla na Úřadu vlády, jaké jste zaznamenal reakce ve svém okolí? Vyvolalo to spíš zděšení, že tam něco takového vzniklo, anebo spíš paniku z toho, že to někdo vynesl ven?
No, radostná zpráva to určitě nebyla. Vyvolalo to okamžitě určitá podezření. Byla to citelná rána.
Ale v jakém smyslu? Kdo to vynesl? Nebo kdo to napsal?
Vzhledem k tomu, že i trestní oznámení, které nakonec Úřad vlády podal, tedy oznámení na pachatele, který se naboural do počítačové sítě, šlo spíš o to, kdo to vynesl.
Čím si vysvětlujete, že právě vás kdosi před premiérem označil za autora Olova?
To si opravdu dovedu vysvětlit ve vztahu k jakémusi možnému ohrožení číchsi zájmů. Bylo to ve chvíli, kdy pan premiér přišel s námětem, že by mě jmenoval ředitelem sekce předsedy vlády. A tomu by podléhali všichni poradci, včetně jejich šéfa. Nedokážu proto vyloučit, že toto nesmyslné obvinění někdo premiérovi zcela účelově podsunul.
Pravdou je, že Zeman vaše jmenování, které už oficiálně potvrdil, nakonec odložil. Jak vám to zdůvodnil?
Pan předseda si mě tehdy zavolal a řekl mi, že do vyšetření celého případu mé jmenování pozastavuje. Prý pro celkovou objektivitu šetření. Teprve pak se mě zeptal na můj názor a já mu řekl to samé, co policii: tedy kdo to napsal a tak dále.
Jaký další vývoj podle vás tahle kauza bude mít? Vy jste oznámil, že dáváte výpověď...
Pan premiér prohlásil, že se mě na autorství ptal, a já mu na zdraví své maminky přísahal, že to není pravda. Tohle jeho prohlášení je v plném rozporu s realitou, na nic takového se mě neptal. Zasáhlo to mou rodinu, takže teď budu mít nemálo starostí i kvůli zdravotnímu stavu rodiny. Ale chtěl bych říci, že přestože nemám kvůli výrokům některých představitelů příliš důvodů k optimismu, pevně věřím, že pravda vyjde brzy najevo v rámci policejního vyšetřování.
Mrzí mě, když mě v tisku někteří sociální demokraté vyzývají k chlapáctví a útočí na mě, že poškozuji stranu. Škoda, že si tito lidé nechtějí připustit, že stranu poškozují ti, co píšou a plánují takové dezinformační kampaně na kolegy z vlastních řad. To jsou olovění aparátčíci, kteří nesnesou konkurenci. Stranu nepoškozují ti, kteří na jejich praktiky upozorňují a kteří řeknou pravdu.
Nebojíte se toho, že teď, pár měsíců před volbami, v nichž mimo jiné kandiduje i Miroslav Šlouf, v sociální demokracii převládne názor, že bude lepší na Olovo ve vší tichosti zapomenout a mlčet?
V tomto směru jsem optimistický. Uvědomuji si dopad celé té věci. Ale věřím, že to na voliče nezapůsobí. To je věc, která se týká zájmů jakési skupiny individuí, a ČSSD jako takové ne. Ale sociální demokracie má právo znát pravdu. Připouštím však, že může nakonec převážit názor, že je lepší na Olovo zapomenout. Bylo by to však špatné. JIŘÍ
