Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pokrok díky „zmizelému rodiči“. Autistické děti nemusí být jen podivíni

  1:16aktualizováno  1:16
Zapojení některých dětí s autismem do společnosti by mohlo být při správné terapii jednodušší a úspěšnější než dosud. Ukazuje to nejnovější výzkum českých lékařů, jehož výsledky má MF DNES exkluzivně k dispozici. Tímto mentálním postižením dnes trpí každé sedmdesáté dítě, což je dvakrát víc než před deseti lety.

Michal Hrdlička, přednosta Dětské psychiatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Nerozumí si s vrstevníky, vypadá, že neslyší, je uzavřené a „mimo“. Dokonce si ani nevšimne, pokud se mu máma či táta v cizím prostředí najednou ztratí. Lékaři z dětské psychiatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol se během čtyřleté práce na studii zaměřili právě na situaci „náhle zmizelého rodiče“.

A ­zjistili, že asi třetina autistických dětí tomu pozornost kupodivu věnuje. Navíc se ukázalo, že tato vlastnost může být klíčovým testem, jak odhalit, že dítě sociální schopnosti má, ale jsou skryté.

„Ukazuje se, že autistické děti, které vnímají nebezpečí, že se mohou rodičům v neznámém prostředí ztratit, mají v pozdějších letech výrazně lepší sociální dovednosti než ty děti, které touto vlastností nedisponují,“ tvrdí vedoucí výzkumného týmu profesor Michal Hrdlička. Nyní je třeba najít metodu, jak skryté schopnosti dětí rozvinout.

Odemčení skrytých schopností

O autistických dětech dosud platilo, že mají špatné nebo téměř žádné sociální schopnosti. Nedávno však vědci zjistili, že když podají člověku s autismem hormon oxytocin, jeho společenské chování se dočasně zlepší.

Tento hormon spojený s porodem a mateřstvím zřejmě odstraňuje strach a nedůvěru, které blokují dovednosti lidí s autismem. „Výsledky mě zaujaly. Řekl jsem si: Možná tedy neplatí, že některé autistické děti tyto schopnosti nemají, jen jsou skryté,“ říká Hrdlička.

Lékaři z ­Motola proto ve své studii na vzorku 110­ dětí ve věku dvou až patnácti let na zahraniční výzkum navázali a po čtyřech letech práce našli konkrétní vlastnost, která může „odemknout“ i další schopnosti. Jde o takzvanou separační úzkost, což je přirozená reakce dítěte ve chvíli, kdy se mu vzdálí matka nebo otec, nejčastěji v cizím prostředí.

Výsledky studie oceňuje i Kateřina Thorová z Národního ústavu pro autismus. „Výzkum je nový v ­tom, že ukazuje souvislost těchto vlastností. Teď víme, že autistické děti, které mají strach z odchodu rodičů, mohou teoreticky mít lepší vyhlídky na komunikaci než ostatní autistické děti. Ale ještě nevíme, s ­jakými konkrétními terapiemi právě u těchto dětí dále pracovat,“ říká Thorová.

Odborníci se dnes snaží u dětí pozorovat odchylky od normálního vývoje už před druhým rokem věku, kdy ještě nemluví. Podezřelé je například to, že dítě samo neukazuje na předměty, které vidí, nepřinese hračku, na kterou dospělý ukáže, a nesnaží se rodiče napodobovat. Děti s autismem se musí běžné věci, které zdravé dítě dělá přirozeně samo od sebe, učit.

„Malé děti se snažíme nacvičit, aby nám hodily zpět míč. U předškoláka se snažíme, aby reagoval na to, co říkáme, ukazujeme mu to na obrázcích. U starších dětí se na modelových situacích učíme zvládat každodenní situace, při kterých člověk běžně reaguje na ulici či v ­obchodě,“ uvádí Thorová.

Začátek nové práce

Léčbou dětí s autismem se zabývá i Romana Straussová z Centra Terapie Autismu, podle níž je pro tyto děti klíčové, aby přišly k odborníkovi včas. „Člověk rozumí druhému jen natolik, nakolik rozumí sám sobě. A to je odpověď na to, proč dítě, které nerozumí svému prožívání, nechápe sociální dění ve svém okolí,“ říká Straussová.

Ta se ve svých terapiích snaží podporovat sdílenou radost dítěte, a ­tím přirozeně stimulovat tvorbu hormonu, který z podstaty poruchy u autismu chybí. „Jde o ­úspěšnou metodu, ale jen u malých dětí,“ dodává Straussová. Od letošního ledna proto existuje v ordinacích pediatrů plošný screening autismu u dětí kolem 18 měsíců.

Lékaři z Motola se v létě pochlubí výsledky své studie o autistických dětech na světovém kongresu Evropské společnosti pro dětskou psychiatrii v Ženevě. Pak bude potřeba, aby další výzkumníci vymysleli pro ty děti, které skryté sociální schopnosti mají, speciální terapii na jejich „odkrytí“.

„Je jasné, že s těmito dětmi by se mělo terapeuticky pracovat jinak. Zatímco v současnosti začíná práce se všemi autistickými dětmi tím, že se objasňuje fungování sociálního světa od základů, u dětí se skrytými sociálními schopnostmi by se tato fáze mohla zkrátit nebo přeskočit,“ říká Hrdlička.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záchranáři vyzvedávají vážně zraněnou ženu u Satinských vodopádů v Malenovicích...
V Beskydech se vážně zranila turistka, zakopla a spadla ze srázu

Dvaašedesátiletá žena se ve středu vážně zranila při pádu z dvacetimetrového srázu u Satinských vodopádů v Malenovicích v Beskydech. Záchranáři ji z obtížně...  celý článek

Marek Dalík, bývalý poradce premiéra Topolánka, u vrchního soudu v Praze. Ten...
KOMENTÁŘ: Co asi Dalík nechtěl říct

Lobbista se přiznal nejen k tomu, že chtěl odměnu za transportéry Pandur. Popsal (asi nechtěně), jak neeticky fungovalo zákulisí politiky za éry Mirka...  celý článek

Lídr hnutí STAN do voleb, poslanec Jan Farský
STAN vede do voleb Farský, s novým logem připomínajícím Windows

Po „rozvodu“ s lidovci hnutí STAN změnilo logo, místo barevné květiny to budou čtyři barevné kostičky, které připomínají Windows a logo společnosti Microsoft,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.