"Současný způsob silniční obslužnosti na Horním náměstí zůstane," řekl starosta Jindřich Valouch (ČSSD).
"Znalecký posudek neprokázal, že by stávající dopravní režim negativně ovlivňoval stavby na náměstí. Dokonce i těžší vozidla projíždějící do šedesáti centimetrů od okraje vozovky by na statiku domů neměla vliv. Pokud stavby padají, pak to není vlivem dopravy," vysvětlil rozhodnutí městské rady místostarosta Bohumil Procházka (ODS).
Pod petici za návrat pěší zóny na Horní náměstí se podepsalo čtyřiačtyřicet lidí, kteří už pět let upozorňují, že pukání zdí a rozpadání domů, jež stojí na městských hradbách, způsobují otřesy z projíždějících automobilů. Obyvatelé Horního náměstí se však nechtějí vzdát.
"Posudek města je záměrně zkreslený, aby radní byli kryti. Obrátili jsme se proto i na ombudsmana a na právníky. Město dělá mrtvého brouka, nechce se k našim problémům znát," reagoval na poslední rozhodnutí městské rady jeden z majitelů domů na náměstí Jaroslav Řezníček, který nevyloučil, že se sousedé budou s městem soudit.
Město otevřelo Horní náměstí pro auta zhruba před čtyřmi lety s tím, že tam nesmějí vozy těžší než 3,5 tuny a řidiči budou jezdit nejvýš třicetikilometrovou rychlostí. Radnice argumentovala, že chce náměstí oživit a umožnit podnikatelům příjezd k jejich provozovnám. Do té doby sem směla na zvláštní povolení jen auta zdejších obyvatel a svatebčanů, kteří přijeli na matriku.
Památkáři se zprůjezdněním Horního náměstí souhlasili. "Doprava tam byla i před staletími. Vždy tam jezdili trhovci. Těžko říct, co je horší – jestli auta s gumovými koly, nebo koňské povozy s dřevěnými, které na kostkách náměstí podle mne způsobovaly větší otřesy než současná regulovaná doprava," uvedl již dříve Josef Březina z Památkového ústavu v Olomouci.
