Individuální automobilová doprava se v posledních letech rozrostla, lidé neudělají pomalu krok pěšky a stává se hrozbou měst, obzvláště takových, která nejsou vybavena dostatečnou šíří vozovek, pásů zeleně, která byla namnoze zložena ve středověku, kde se s takovouto dopravou nemohlo počítat.
V některých městech v zahraničí už tento palčivý problém začali řešit, dokonce i primátor Pavel Bém se nechal slyšet, že by v Praze vybírali mýtné. Podle mne by takové řešení bylo nanejvýš užitečné nejen pro Prahu, ale i jiná města, například u nás v Táboře je doprava uvnitř města už léta příčinou mnoha dohadování , mnoha návrhů na řešení-jeden byl dokonce postavit další dopravní tepnu centrem města a to přes botanickou zahradu, která je nejen zelenou oázou, ale jednou z nejstarších v naší zemi, což vedlo k historicky prvnímu místnímu referendu, kde se občané z 80% vyslovili pro její zachování. Další citlivý bod vyvstal při projednávání, zda postavit nový most přes kolejiště a přivést tisíce aut do města nebo zrekonstruovat starý a otevřít jen pro pěší, cyklisty, MHD, záchranku a hasiče. Myslím, že i tady by bylo mýtné dobrým pomocníkem pro rozhodování, zda použít nohy, kolo , či vsednout do auta. I v tomto případě se budou muset lidé rozhodnout, čemu dají přednost-otravovat donekonečna ovzduší¨asi nelze. Indiáni kmene Cree říkají: "Teprve až pokácíte poslední strom, až otrávíte poslední řeku, až ulovíte poslední rybu, přijdete na to, že se peníze nedají jíst".
Eva Clarová, Tábor
