Členové výzkumného týmu vysvětlili, že spermie se dochovala s největší pravděpodobností díky fosforu z výkalů netopýrů, kteří obývají jeskyni. Ta byla navíc v minulosti zcela zaplavena, píše server telegraph.co.uk.
"Nikdo takovou zkamenělou spermii zatím neviděl. Je to nejstarší spermie na světě. Obvykle nalézáme fosilie kostí a zubů, ale nečekali jsme, že i měkké tkáně se mohou dochovat 17 milionů let," prohlásil paleontolog Mike Archer z univerzity v australském státě Nový Jižní Wales.
Spermie a ostatní vnitřní reprodukční orgány byly nalezeny u lasturnatek, jen 0,5 až dva milimetry dlouhých korýšů. Jejich spermie jsou však poměrně velké, podle vědců dosahují až desetinásobku velikosti těla samotného živočicha. Spermie těchto korýšů jsou neobvyklé i tím, že nemají žádný ocásek, ale tvoří je jen velká hlavička.
"Na tomto objevu je nejpozoruhodnější, že naznačuje, že způsob reprodukce těchto malých korýšů zůstal až do dnešních dnů prakticky nezměněn," uvedla německá bioložka Renate Matzkeová-Karaszová a dodala, že lasturnatky obývají naši zemi už 500 milionů let.
Vědci v jeskyni našli celkem pět poddruhů lasturnatek. Rentgenové snímky v nich objevily několik různě zachovalých spermií u jedné samičky a dvou samců. Výsledky výzkumu publikoval magazín Proceedings of the Royal Society B.
Na starším objevu se podílela i Češka
Už v roce 2009 se vědcům podařilo v teoretické rovině prokázat výskyt takzvaných spermií u stovky milionů let starých korýšů. Na objevu se tehdy podílela i Češka Radka Symonová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vědecký tým zkoumal zachované mikrofosilie sladkovodní lasturnatky (druhu Harbinia micropapillosa) pocházející ze 100 milionů let starého souvrství v severovýchodní Brazílii.
"Dokázali jsme, že obří spermie nebyly slepou evoluční pastí, ale představují udržitelnou evoluční strategii, která se u lasturnatek zachovala nejméně od doby před 100 miliony lety až do dnešního dne," vysvětlila tehdy devětadvacetiletá Symonová (více o objevu se dočtete zde).
