Kříženec prý navíc neútočí jen kvůli potravě, ale i proto, aby ukojil krvežíznivé choutky. "Většinou ovci roztrhají zadní nohy, začnou žrát, ale nechají zvíře naživu," tvrdí farmář Tim Russell.
Ten chová ovce ve státě Viktorie na východě země. Tvrdí, že se divocí psi pohybují ve smečkách kolem šestnácti kusů. Podle vzhledu prý jde o křížence dinga, rotvajlera a mastifa.
Průměrný dingo váží 16 kilogramů, ale noví psi jsou těžší. Podle některých farmářů už byli spatřeni i šedesátikilogramoví jedinci.
"Podobají se spíš vlkům a jsou agresivní," potvrzuje Russellův popis i Winston Phillips z úřadu ochrany zemědělské půdy. Podle úřadů šelmy ročně zabijí dobytek za dvacet milionů dolarů (361 milionů korun).
Psi vyštvali z domova farmáře
Divocí psi už dokonce vyštvali z pozemků i majitele jedné z farem ve Viktorii. Tomu soud loni přiznal nárok na náhradu 108 tisíc australských dolarů (necelé dva miliony korun).
Senát zároveň řekl, že vláda státu zanedbala kontrolu výskytu divokých psů v národním parku, s nímž farma poškozeného muže sousedila.
Dingo žijí v Austrálii 4000 let
Psi dingo žijí v Austrálii už čtyři tisíce let. Státy Queenstland, Nový Jižní Wales a Jižní Austrálie kvůli nim obehnaly území, kde se vyskytují, tisíci kilometry plotu. Ve státě Viktoria jim ale nikdo v pohybu nebránil.
Nový druh, kterému zde říkají super pes, je výsledek dvou století křížení zdivočelých domácích psů s volně žijícími dingy. Většina z nich se zdržuje v národních parcích, odkud podniká pravidelné výpady na pastviny okolních farem.
Kolik jich přesně je, nikdo neví. Ve Viktorii a sousedním Novém Jižním Walesu jich jsou ročně zastřeleny stovky. Ani tento údaj ale není zdokumentován, protože mnozí farmáři zastřelení psa neohlásí.
Russell, jehož rodina chová ovce už pět generací, divoké psy chytal a zabíjel od nepaměti. Nedávno ale přešel ze soukromého boje k organizované kontrole divoké psí populace. "Ve Victorii psů hrozně přibylo. Odchytával jsem je 20 let na území, kam nyní vyslali tři trapery, aby to zvládli," říká.
"Psi se člověka většinou bojí, ale tihle jsou větší, odvážnější a nemají strach. Jeden se proti mě na svém území postavil s vyceněnými tesáky. Nečekal jsem, co udělá, a zastřelil jsem ho," popisuje svou zkušenost Russell.
Farmáři se navíc začínají obávat o vlastní životy a šíření tasemnice, jíž může být nakažen člověk.
Kontrola výskytu stojí miliony
Kontrola výskytu divokých psů přijde ročně na sedm milionů australských dolarů (126 milionů korun). Dalších deset milionů stojí údržba plotů, které jim mají zabránit v pohybu k pastvinám.
Federální ministryně životního prostředí Sharman Stoneová je sice pro boj proti zdivočelým psům, ale zároveň chce zachovat čistokrevné dingy, ohrožené podle ní křížením s jinými rasami. Je totiž zastánkyní nových technik, jako jsou toxické obojky či střílení otrávených nábojnic.
Lidé jako Russell jsou toho názoru, že počet zdivočelých kříženců roste především kvůli rozhodnutím, která dělají ochránci přírody sedící na úřadech ve velkých městech. Ti mimo jiné odsuzují trávení psů v národních parcích.
