"Jakékoli rozhodnutí o přijetí (vězňů) do Austrálie se bude posuzovat případ od případu," řekl mluvčí premiéra Kevina Rudda. "Všechny schválené osoby přicházející do Austrálie by se rovněž musely podrobit našim přísným právním požadavkům," dodal.
Podle listu byla Austrálie jednou ze stovky zemí, které americká vláda za poslední rok v souvislosti si případným přijetím zadržovaných v Guantánamu oslovila.
Ochotu přijmout vězně z Guantánama vyjádřilo Španělsko. Madrid má však podmínku, chce přijmout dohodu s ostatními státy Evropské unie.
Přijetí propuštěných vězňů jsou nakloněny i Portugalsko a Německo, naopak Nizozemsko, Švédsko a Dánsko o ně nestojí.
Věznicí na Guantánamu prošlo od roku 2002 asi 800 lidí, dosud jich tam je zadrženo na 250. Přibližně šedesát z nich bylo zproštěno všech obvinění, ale americké úřady je nechtějí vydat do zemí jejich původu kvůli obavám, že by zde propuštění vězni byli pronásledováni.
Některé státy také odmítly své zadržované občany přijmout, protože se domnívají, že představují bezpečnostní riziko.
Ve věznici Guantánamo na Kubě Američané zadržují osoby podezřelé z terorismu nebo z příslušnosti k mezinárodní teroristické síti Al-Kajda. Washington vězňům nepřiznává status válečných zajatců podle ženevské konvence, ale označuje je za "nepřátelské bojovníky" - to podle americké interpretace umožňuje zadržovat je bez soudu a bez přístupu k právníkům.
Organizace na ochranu lidských práv USA kvůli věznici kritizují, podle nich je řada zadržovaných na Guantánamu vystavena mučení a nelidskému zacházení. Příští americký prezident Barack Obama oznámil, že chce kontroverzní věznici do dvou let uzavřít.
