Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Atmosféra a poselství legendárního komiksu Vrána nestárne

  8:49aktualizováno  8:49
Komiks Vrána vznikl z bolesti, ze zoufalství a z potřeby pomsty. Autorovi se však osobní trauma podařilo transformovat v působivou poezii. Nyní česky vyšlo rozšířené vydání tohoto světoznámého díla. Proto stojí za to připomenout si je a zároveň se podívat, v čem to rozšíření spočívá.

Ukázka z komiksu Vrána | foto: Comics Centrum

„… byl jsem lehkomyslný puberťák, který si neplatil povinné ručení. Místní poldové už zdálky znali moje auto, takže jsem zavolal ‚dívce, která byla Shelly‘ a řekl jsem jí: „Zlatíčko, co kdybys mě vyzvedla. Fakt si teď nemůžu dovolit další pokutu.“ … Když šla pro své auto, srazil ji nějaký opilý řidič. Byla na místě mrtvá. Ale můj mozek došel nějakou zvrácenou logikou k přesvědčení, že jsem za to odpovědný já.

Na přečtení předchozích řádek stačí několik vteřin. Právě ony změnily osud Jamese O´Barra. Jeho život se obrátil vzhůru nohama v okamžiku, kdy ho náhoda připravila o toho, koho nejvíc miloval. Z letargie a pocitu naprostého zoufalství ho vysvobodila až Vrána – příběh vzešlý z utrpení. Otázkou zůstává, zda ho komiksová kniha jednou provždy zachránila, nebo mu naopak bude nadosmrti připomínat vše, co prožil.

Ukázka z komiksu Vrána

Ukázka z komiksu Vrána

O knize

James O´Barr: Vrána (rozšířené vydání)

Překlad: Dana Krejčová. Comics Centrum, Praha 2012, 272 stran, doporučená cena brožované vazby 399 korun, k dispozici je také vázaná verze za 649 korun.



Veškerou sžíravou bolest, touhu po pomstě a zároveň i pocit viny promítl O´Barr do postavy citlivého Erika. Ke katastrofě postačilo rozbité auto a projíždějící parta feťáků, které zaujala zlatovlasá Shelly. Co chtějí, to si vezmou. Erik na jejich chtíč doplatí dvěma kulkami v hlavě. Přesto zranění přežil a nezbylo mu než nečinně a mlčky přihlížet znásilnění a následné vraždě své životní lásky. Erik se smrti dočkal až v nemocnici. Když mu na rameno usedla černá vrána, aby ho doprovodila na cestě za věčným spánkem, on ovšem odmítl. Díval se dál. Brouzdal vzpomínkami na nejšťastnější chvilky se Shelly, ale nezalekl se ani těch nejhorších. Naopak: zapamatoval si každičký detail. O to horší a krvavější totiž mohla být jeho pomsta. Erik se proměnil se v nezranitelnou bytost mezi životem a smrtí s jediným úkolem – potrestat vrahy, kteří ho během chvíle připravili o všechno.

Ukázka z komiksu Vrána

Ukázka z komiksu Vrána

Děj ustupuje do pozadí, motorem jsou především emoce


To poslední, o co v knize Vrána běží, je příběh. Zápletka je jednoduchá a každý čtenář v podstatě tuší, co se stane. O´Barrův svět je navíc poměrně černobílý, hojně využívá kontrastu absolutního dobra a zla. Jelikož hlavní linií a motivem Vrány je nemilosrdná pomsta, těžko očekávat objektivní posuzování reality. Mistrovské dílo Jamese O´Barra mluví o pocitech, zejména o těch nejméně příjemných. Právě emoce napájejí příběh i jednání hlavního hrdiny. Aby autor dokázal sílu prožitků čtenáři co nejvíce přiblížit, přizval si na pomoc žánry zprostředkovávající emoce odnepaměti – poezii a hudbu. Příběh dokreslují verše prokletých básníků Charlese Baudelaira či Arthura Rimbauda nebo přebásněné texty písní. Na rozdíl od většiny komiksů zde prožívání neřídí cílený konstrukt; O´Barr se místo toho pokouší nabídnout náhled na tvář bolesti a zoufalství, které sám prožíval.

Ukázka z komiksu Vrána

Ukázka z komiksu Vrána

Hybatelem dramatického efektu je zejména kontrast postupného naplňování Erikova krvavého poslání a vzpomínek na nejšťastnější okamžiky života se Shelly. Dvě rozdílné roviny děje jsou odděleny i graficky. Zatímco reálnou linii charakterizuje ostrá tvrdá linka, obrazy z minulosti se rozpíjí do měkkých ploch a jemného stínování. Tomu je částečně přizpůsoben i způsob vyprávění - O´Barr skrze Erikovy vzpomínky překládá obraz dokonalé a absolutní lásky. Romantika z každé scény přímo odkapává a vztah hrdinů je vylíčen chvílemi až příliš idealisticky. Pravda, vzpomínky takové bývají; někdejší realitu se vším všudy si lidé připomínají zřídka, zejména pokud se jedná o příběh podobný tomu O´Barrovu.

Všechen hnus a kal všednosti se válí ve spodině města, v níž se potácejí amorální feťáci. Viníci spáchaného zvěrstva jsou pro autora vlastně už dávno mrtví. Zobrazuje je jako odpad lidství a nechává hrdinu, aby zachránil i další oběti jejich zhouby – v tomto případě dívenku Sherry, jejíž matka je závislá na drogách, nebo výstavního kocoura Gabriela, jediného přítele stařenky, kterou z rozmaru zastřelil jeden z vrahů Erikovy snoubenky.

Rozšíření jen opakuje vše známé

Oproti starším vydáním komiksové Vrány nabízí nejnovější verze několik zatím nezveřejněných bonusů. Černobílé stránky obohatila například pasáž Vánoce v srpnu a nový závěr s názvem Jiskrný kůň. Sama jejich absence v předchozích verzích dokazuje, že se bez nich čtenář obejde a představují spíše perličku pro skalní milovníky O´Barrova stylu. Zatímco Jiskrný kůň částečně dovysvětluje myšlenku komiksu a funguje jako nepojmenované potvrzení, že čtenář opravdu pochopil, co chtěl autor říci, Vánoce v srpnu do děje příliš nezapadají. Jde pouze o další vzpomínku, jen o trochu sladší, než většina předešlých.

Ukázka z komiksu Vrána

Ukázka z komiksu Vrána

Vrána nevznikla proto, aby si získala miliony fanoušků a vydělávala peníze. Byla to ostatně vůbec první komiksová kniha Jamese O´Barra, která původně ani neměla být zveřejněna. Právě proto z ní mluví syrová nutnost sdělit, popsat nebo alespoň přiblížit pravou podstatu utrpení. I kdyby Erikův příběh pomohl jedinému mladíkovi, aby odpustil sám sobě, smysl měla a nadále má.

O tvůrci

Jamese O´Barra (1960) nejvíce proslavila právě jeho první kniha - Vrána. Kromě neuvěřitelně úspěšného komiksového zpracování se příběh Erika dočkal filmového zpracování, to však poznamenala tragická nehoda, kdy při natáčení zemřel představitel hlavního hrdiny Brandon Lee. Mezi další výtvarníkovy projekty patří například komiks Sundown nebo postapokalyptický Frame 137.

James O'Barr hovoří na Comic Con v Austinu, Texas, 13. listopadu 2010.

James O'Barr hovoří na Comic Con v Austinu, Texas, 13. listopadu 2010.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.