Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Atleti truchlí, ale také se ptají: Zabil ji doping?

aktualizováno 
P r a h a - Atletický svět truchlí a nevěřícně zírá na smrt americké sprinterky Florence Griffithové-Joynerové, která zemřela v pondělí na dosud nevysvětlené selhání srdce. Přes rčení "o mrtvých jen v dobrém" však zároveň vyvstaly úvahy, že náhlý skon je důsledkem dopingu. Podezření ji provázela už během kariéry - zejména v době, kdy podávala téměř nadlidské výkony. "Nešlo si nevšimnout jejích znenadání nabobtnalých svalů a neobyčejně hlubokého hlasu. Tehdy se povídalo, že Flo-Jo, jak se jí přezdívalo, přijela s palivem steroidů nebo hormonů," vzpomíná na olympiádu v Soulu zpravodaj Reuters John Mehaffey. Ona veškeré útoky odmítala. "Těžká práce a obětování se," odpovídala v Soulu na otázku, co je příčinou náhlého vzrůstu její výkonnosti. V angličtině to znělo: "Hard work and dedication." "Těžká práce a co? Medication? Léky?" reagoval kdosi z novinářů ironickou rýmovačkou.
V roce 1984 na olympiádě v Los Angeles získala stříbro na 200 m časem 22,04 vteřiny. Druhá byla i na mistrovství světa 1987 v Římě, jen o málo lepším výkonem 21,96. Ale pak to přišlo. 29. září 1988 v Soulu v jednom odpoledni dvakrát překonává světový rekord: v semifinále časem 21,56 a pak ve finále 21,34. Během roku dosáhla nevídaného zlepšení o šest desetin vteřiny. Úžas tehdy vzbudila i na stovce. Dva měsíce před olympiádou srazila při americké kvalifikaci v Indianapolisu světový rekord krajanky Ashfordové z 10,76 na 10,49, při nulové podpoře větru. Tyto výkony jsou přirovnávány k nadpozemskému skoku dálkaře Beamona a oba její rekordy nejenže platí, ale nikdo se jim nedokáže přiblížit. Stovku pod jedenáct vteřin umí nyní sotva pět sprinterek, dvoustovku pod dvaadvacet jen superhvězda Američanka Marion Jonesová. "Její tehdejší výkony byly natolik vzdálené ostatním, že to nemohlo být jenom z tréninku," podpořil včera domněnku, že podpůrné preparáty užívala, jeden český atletický trenér. "Navíc spadají do období konce osmdesátých let, kdy se zničehonic zlepšilo hodně amerických atletů z klubu Santa Monica," dodal v soukromém rozhovoru trenér, který nechtěl být jmenován, protože jsou to prý jen spekulace. Příčina smrti Griffithové-Joynerové není jasná. "Měla by ji objasnit pitva a lékařská zpráva," řekl včera agentuře AP mluvčí Americké atletické federace Pet Cava. Jisté je, že ji zradilo srdce, s nímž měla po skončení kariéry nejméně dvakrát velké problémy. Záchvat ji postihl například v dubnu 1996 v letadle při cestě z Los Angeles do St. Louis. Skončila v nemocnici, ale následujícího dne byla propuštěna. Problémy se srdcem jsou nejčastějším dopadem užívání podpůrných prostředků. "Tělo je s jejich pomocí extrémně zatěžováno a dostává se do vyšších obrátek, než je normální. Některé orgány pak mohou dřív vypovědět činnost. Nejvíc trpí srdce a játra," řekl nedávno Tomáš Novosad, šéflékař atletické reprezentace. Naplno se včera vyjádřil francouzský sportovní lékař Jean-Pierre de Mondenard, specialista na dopingovou problematiku, jehož citovala ČTK. "Odborníci nemají pochyby. Brutální fyzická přeměna, jakou Florence prošla, nebyla přirozená. I kdyby trénovala denně patnáct hodin, bylo by lidsky nemožné, aby se tak změnila," domnívá se lékař. "Tím, jak zmužněla, ztratila část své kardiovaskulární imunity." Fakt, že Griffithová-Joynerová nikdy neměla pozitivní nález, de Mondenarda nevyvádí z míry. "Negativní kontrola není důkazem, že testovaná osoba nedopovala." Další názor podporující tezi o dopingu přišel z Německa od uznávaného sportovního lékaře Willi Heepeho. Ten považuje možnost, že nenadálá smrt atletky souvisí se zneužíváním dopingových prostředků, za velice pravděpodobnou. "Takové vysvětlení se nabízí," citují ho agentury. Úmrtí běžkyně srovnal s nedávným případem německého koulaře a kulturisty Ralfa Reichenbacha. "Vypadal jako medvěd, ale v posledních dvou letech nedokázal zdvihnout ani židli." Reichenbach trpěl typickou srdeční slabostí jako důsledkem užívání anabolik. To mělo za následek změny na srdečním svalu, jež bez potřebného léčení vedly nevyhnutelně ke smrti. Heepe očekává další tragické případy. "Brzy zažijeme smrt jednoho známého rakouského herce, který má stejný problém," prohlásil lékař, aniž za zmíněnou osobu jmenovitě označil bývalého kulturistu a současnou hvězdu Hollywoodu Arnolda Schwarzeneggera.
Autor:


Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.