ROZLIŠENÍ 1,8 METRU
Konsorcium Spin 2 (zkratka z anglického Space Information's 2 meter), do něhož patří americké firmy Microsoft, Areal Images, Digital Equipment a Kodak plus ruský Sovinformsputnik, vzniklo na základě povolení Clintonovy vlády z roku 1994. Jím bylo soukromým firmám dovoleno vypouštět družice se špionážními aparaturami do rozlišení dvou metrů. Této úrovně dosáhly americké zpravodajské družice během šedesátých let.
Při prodeji získaných snímků bude dělat konsorcium výběr - některým zemím, jako třeba Indii, poskytne záběry pouze s pětimetrovými podrobnostmi, prohlásil šéf firmy Aerial Images z Raleighu v Severní Karolině John Hoffman. Ostatní dostanou data s dvoumetrovým rozlišením. Avšak není jasné, jak se zachová ruský partner.
Rusové, kteří mají s financováním kosmonautiky stále větší potíže, se snažili vydělávat na obdobných fotografiích už dřív. Firma Energija nabízela v roce 1993 záběry s podrobnostmi 0,75 až 1,5 metru. Neměla jich však příliš mnoho a kromě toho mezi nimi většinou nebyly ty oblasti, o něž měli zákazníci zájem.
NENADÁLÉ PODNĚTY PRO EKOLOGII
Do konce studené války se rozvíjely dvě větve snímkování Země: pro potřeby vojenské špionáže, kde dnes technika dospěla až k podrobnostem na několik centimetrů, a pro potřeby dálkového průzkumu Země, tedy pro národní hospodářství, kde bývá rozlišení hrubší. Od poloviny sedmdesátých let nabízejí Američané snímky z družic Landsat, na kterých jsou vidět předměty velké třicet metrů.
V osmdesátých letech se do tohoto byznysu vehementně vložili Francouzi - na záběrech z jejich družic Spot jsou podrobnosti velké deset až třicet metrů. Později se pustily do vypouštění těchto družic i další státy.
Kosmické fotografie přinesly spoustu informací, často i velmi revolučních, pro geologii, ekologii, zemědělství, lesnictví. Usnadňují územní plánování, mapování, záchranné práce při přírodních katastrofách a podobně. Dnes se většinou prodávají v digitální podobě, takže se dají rychle zpracovávat na počítačích.
Nový průlom v této oblasti přinesla dohoda mezi Moskvou a Washingtonem z roku 1995 na vzájemné výměně špionážních snímků ze šedesátých let pro potřeby životního prostředí. Američtí odborníci nyní mohou porovnávat na sovětských záběrech starých třicet let, jak tehdy vypadala příroda v některých oblastech USA. Obdobný obrázek si mohli udělat Rusové. Třebaže výsledky zatím nebyly zveřejněny, předpokládá se, že ekologickému výzkumu to může přinést nečekané podněty.
Už před tím se americká vláda rozhodla špionážní snímky zemského povrchu pořizované do roku 1972 odtajnit. Dnes je vládní instituce běžně prodávají. Někteří američtí politici nyní usilují o to, aby pro vědecké účely byly vybraným domácím výzkumným institucím zpřístupněny dokonce záběry s podrobnostmi 0,9 metru.
PRODEJ POD VLÁDNÍ KONTROLOU
Typický snímek povrchu zachycující jeden čtvereční kilometr s rozlišovací schopností dvou metrů chce sdružení Spin 2 prodávat za 40 dolarů, s desetimetrovými podrobnostmi pouze po dolaru. Mapy přijdou na 24 až 30 dolarů za čtvereční kilometr, záleží rovněž na terénu. Letecké fotografie jsou mnohem dražší.
Nabízené záběry si může každý prohlédnout na internetu. Kodak je chce nabízet také jako obrazy o velikosti 51x66 centimetrů po 13 až 40 dolarech.
Firma Space Imaging Thornton z Colorada, jejíž družice Ikonos teprve mají startovat, ohlásila zaváděcí ceny vyšší. Čtvereční kilometr Severní Ameriky za 38 dolarů a ostatní svět po 54 dolarech. Zato tam prý zákazníci rozeznají jednometrové objekty.
Samozřejmě o tyto snímky projeví zájem i státy, které USA řadí mezi teroristické, anebo jejich nastrčení překupníci. To by ohrozilo bezpečnost demokratického světa. Prodej záběrů proto začne regulovat nový úřad - Národní zobrazovací a mapovací agentura (NIMA).
NIMA nakoupí snímky od soukromých firem a bude povolovat jejich prodej zájemcům. V roce 2001 na to dostane deset milionů dolarů - uvedl týdeník Space News. Nicméně celkový rozpočet NIMA zůstává tajný.
Toto přelévání výrobních technologií a výsledků z utajované oblasti vojenské do civilního sektoru není ničím novým. Je to tradiční postup, který nastává v okamžiku, kdy výzkum přinese vojákům kvalitativně nové prostředky a není už třeba zastaralou techniku utajovat.
INFORMACE JSOU BOHATSTVÍM
Politický analytik John Baker z univerzity George Washingtona se domnívá, že když budou USA s údaji z komerčních pozorovacích družic šetrně zacházet, mohly by přispívat ke stabilitě znesvářených regionů. Například Indii a Pákistán, které jsou tradičními nepřáteli, by vzájemná znalost vojenských sil mohla přimět k odstranění strachu z rizik.
Ovšem tím se znovu potvrdí, že informace vedou k bohatství. Majitelé těchto záběrů totiž získají značný předstih před ostatními, protože poměrně lacino a snadno zjistí, jaké přírodní bohatství v dané oblasti leží. A tím se rozpoutá nové kolo boje o přírodní zdroje a špionáže v této oblasti.
 Dvě zpravodajské družice typu Oko sledují oblasti pod sebou a současně o tom předávají zprávy řídícímu středisku v Rusku. |
 V polovině srpna havarovala krátce po startu z mysu Canaveral na Floridě raketa Titan 4, která nesla novou americkou špionážní družici. Ze zmínky, že družice stála takřka miliardu dolarů, si můžeme odvodit, že šlo o typ KH-12, který dokáže zachytit na snímcích zemského povrchu objekty o velikosti deset centimetrů a možná i menší, dále má infračervené detektory umožňující pronikat mraky a tmou, rovněž zachycuje cizí rádiové hovory a podobně. |
