Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Atentátník na papeže Jana Pavla II. v knize prozrazuje, kdo útok objednal

  19:01aktualizováno  19:01
Turek Mehmet Ali Agca, který spáchal atentát na papeže Jana Pavla II., prý ve své knize prozradil celou pravdu o útoku z května 1981. Agca tvrdí, že jednal na objednávku cizího státu a cílem nemělo být papeže zabít, ale jen zranit.

Jan Pavel II. a Ali Agca na archivním snímku z 13. května 1981. Papež tehdy navštívil atentátníka v italské věznici a odpustil mu. | foto: Reuters

Publikace se má v knihkupectvích objevit během tří měsíců, uvedl Agca v interview pro italský magazín Gente. Motiv činu, při kterém byl papež vážně raněn, je dosud neznámý.

"V září 1980 se mnou v Curychu navázal kontakt zahraniční agent tajné služby. Hodně se spekulovalo o strůjcích atentátu - od bulharské tajné služby, KGB, CIA, Vatikánu či mafie. Jen já znám pravdu a odhaluji ji ve své knize. Mohu říci, že objednávka pocházela z cizího státu a cílem mělo být papeže zranit, ne zabít," řekl v interview Agca, který strávil ve vězení v Itálii a v Turecku téměř 30 let.

"Slíbili mi, že budu po několika letech v žaláři propuštěn na svobodu, ale věci se nakonec seběhly jinak," konstatoval Turek.

"...tento papež byl jasnou hvězdou pro lidstvo uvržené do temnoty a nejobdivuhodnější osobností 20. století."

Agca postřelil hlavu katolické církve 13. května 1981 v Římě. Zadržen byl okamžitě po činu a v červenci téhož roku odsouzen na doživotí. Jen pár dnů po atentátu papež Agcovi veřejně odpustil a v roce 1983 ho navštívil v cele.

"Řekl jsem papežovi, že lituji, že jsem mu způsobil bolest. Nyní jsem přesvědčen o tom, že tento papež byl jasnou hvězdou pro lidstvo uvržené do temnoty a nejobdivuhodnější osobností 20. století," prohlásil podle APA dvaapadesátiletý Agca.

Turek trpí poruchou osobnosti

Není to první verze o pozadí atentátu, se kterou Agca přišel. Nejdříve tvrdil, že jednal sám. Později uváděl, že si ho najala bulharská tajná služba. Ta prý jednala z pověření sovětské tajné služby, která se obávala rozdmýchání protikomunistických revolt kvůli papežově podpoře disentu v tehdejších satelitech Sovětského svazu. Nakonec Agca tuto verzi popřel. Poté dokonce z vězení prohlásil, že "bez pomoci některých kněží a kardinálů by útok nikdy nemohl provést".

V roce 2000 dostal Agca milost od italského prezidenta. Poté si v Turecku odpykával ve vězení trest za vraždu známého tureckého novináře, kterého v roce 1979 zabil údajně na pokyn ultranacionalistické skupiny Šedých vlků. Vojenští lékaři, kteří jej v roce 2006 zkoumali, konstatovali těžkou poruchu osobnosti a asociální chování. Z věznice v Ankaře byl propuštěn v lednu 2010.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.