Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodičů popravených atentátníků je mi líto, prohlásil Lukašenko

  20:05aktualizováno  20:05
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko politoval rodiny dvou mladíků popravených nedávno za teroristický útok v minském metru. Při něm zahynulo 15 lidí. Na vyšetřování atentátu se podle Lukašenka podílely tajné služby Ruska a Izraele.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko (20. března 2012) | foto: AP

"Pro mě osobně to byla další životní tragédie. Nejvíc mi bylo líto rodičů, kterým ale, bohužel, nemůžu pomoci," řekl prezident, jenž po vynesení rozsudku odmítl udělit odsouzeným milost.

Lukašenko ruské televizní stanici RT řekl, že v případě jednoho z odsouzených mu přišlo zatěžko milost odmítnout. Který z odsouzenců vyvolal jeho váhání a z jakých důvodů, nevysvětlil. "Byla to ale čistě kriminální věc, přitom s krajně katastrofálními následky. Stejný rozsudek by padl v Rusku i v jiných zemích," dodal prezident. Kritiku za to, že odsouzeným odmítl udělit milost, odmítl s tím, že všechny soudní procedury byly dodrženy.

Fotogalerie

"Zástupci ruské FSB, izraelského Mossadu a Interpolu, kteří se účastnili všech etap vyšetřování, neměli žádné pochyby a v žádné chvíli si nekladli žádné otázky," řekl běloruský vládce ruské televizi Russia Today. "Byl to naprosto transparentní proces od začátku až do konce," dodal běloruský prezident.

Dzmitryj Kanavalav a Uladzislav Kavaljov byli popraveni pravděpodobně minulý týden, čas popravy ani místo uložení jejich ostatků úřady pozůstalým nesdělily. Odsouzeni byli loni v listopadu za explozi nálože ve stanici minského metra, při které zemřelo patnáct lidí a přes 160 dalších bylo zraněno.

Černý seznam

Tvrdá kritika popravy zaznívá zejména z Evropské unie, která podle běloruského tisku vážně uvažuje o rozšíření sankcí proti autoritativnímu režimu. Bělorusko je jedinou evropskou zemí, kde nebyl trest smrti zrušen nebo jeho výkon pozastaven.

Situací v zemi se má zabývat páteční schůzka ministrů zahraničí EU v Bruselu. Právě tam má padnout rozhodnutí o rozšíření seznamu Bělorusů, na které se sankce vztahují. "Černý seznam", sestavený původně v reakci na masové zatýkání opozice, nyní obsahuje přes 230 jmen běloruských politiků, soudců, podnikatelů, policistů a novinářů. Nesmějí vstoupit do Schengenského prostoru a jejich aktiva státy EU blokují.

Milion dolarů za vyškrtnutí

Podle serveru EUobserver.com evropští spojenci běloruských podnikatelů silně lobují proti rozšíření seznamu nebo vyškrtnutí některých jmen. Bojují údajně především za majitele fotbalového klubu Dynamo Minsk Juryje Čyže a nejvlivnějšího běloruského podnikatele Vladimira Peftijeva, majitele holdingu Beltěch.

Čyž na seznamu dosud není, přestože o to většina států EU usilovala. O jeho záchranu se podle minských médií zasloužilo Slovinsko, protože Čyž vlastní stavební firmu, která se slovinskou společností Riko Group vyhrála soutěž na stavbu hotelu Kempinski v Minsku. Případné sankce proti Čyžovi by údajně kontrakt ohrozily.

Peftijev naopak na seznamu je. Podle běloruského disidenta Alese Michaleviče, který žije v českém azylu, vypsal Peftijev odměnu milion dolarů pro toho, kdo dojedná jeho vyškrtnutí z "černého seznamu".

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
Rána tradičním stranám, vzestup českého Trumpa, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Katalánská krize vrcholí. Většina regionu je pro předčasné volby

Katalánská krize vstupuje do rozhodujícího týdne. Zastavit převzetí místní autonomie španělskou vládou by mohlo vyhlášení regionálních voleb, což by si podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.