Atentát v Grozném: osmdesát mrtvých

  • 27
Na osmdesát vzrostl počet obětí pátečního teroristického útoku v Grozném. Zpravodaj ruské televize ORT tvrdí, že v nemocnicích v Grozném, Mozdoku a Moskvě zůstává ještě 15 těžce zraněných. Podle oficiálních zdrojů je zraněných celkem 152. Sebevražedný útok podnikli řidiči dvou aut naložených výbušninou, kteří projeli ochrannými bariérami. Následné výbuchy zcela zničily čtyřpodlažní budovu vládního komplexu. Jeho ochrana prý byla nedostatečná.

Internetový magazín Gazeta.ru uvádí, že teroristé vypadali jako Slované, mluvili rusky bez přízvuku a byli světlovlasí. Čečenský ministr vnitra Ruslan Cakjev neupřesnil, jak se podařilo tato svědectví získat.

Zatím nesjou ani žádné důkazy o tom, že by se na místě výbuchu našly části těl teroristů.

Popis kamikaze pochází údajně od členů ostrahy kontrolních staninovišť na vjezdu do Grozného, kudy v pátek zaminovaná auta projela. Je známo, že hlídka nejméně na dvou stanovištích vozy zastavila a zkontrolovala doklady i propustky řidičů. Vše bylo v pořádku.

Předseda čečenské vlády Michail Babič v neděli večer uvedl, že při výbuchu bylo zabito 61 lidí. Připustil ale, že počet mrtvých může stoupnout. Někteří příbuzní své blízké ihned po explozi odnesli.

Ruský prezident Vladimir Putin na pondělní poradě v Kremlu prohlásil, že teroristé nemohou zmařit proces urovnání situace v Čečenské republice. Uložil příslušným orgánům, aby důkladně prošetřily příčiny útoku i způsob jeho provedení.

Vedení proruské vlády v Čečensku považovalo sídlo kabinetu za nejlépe střeženou budovu v této separatistické republice. Vyšetřovatelé to však vyvrátili a uvedli, že budova nebyla zdaleka střežena tak dobře, jak se mnozí domnívali.

"Bohužel to nebylo nic víc než zakořeněná iluze," řekl televizní stanici TVS Babič.

Ruský generální prokurátor Sergej Fridinskij bude proto žádat odvolání představitelů odpovědných za ochranu budovy a města. Už nyní lze podle něho tvrdit, že byl porušen zákon, který s ochranou a obranou objektu souvisel.

K sebevražednému útoku se zatím nikdo oficiálně nepřihlásil. Ruské vedení z něj ale už obvinilo čečenského vůdce Aslana Maschadova. Ten na internetových stránkách čečenských povstalců vyjádřil upřímnou soustrast příbuzným obětí a útok odsoudil.

Výbuchy se podle Gazety.ru ozvaly kolem půl třetí místního času a dělil je od sebe půlminutový interval. Prokurátor Vladimir Kravčenko odhadl, že měly sílu  zhruba
tuny tritolu.

V době neštěstí bylo v komplexu asi na dvě stě lidí. Zraněné dopravovaly vrtulníky do vojenských nemocnic, někteří byli převezeni do Moskvy.

Místo neštěstí prohledávalo na osmdesát místních záchranářů. Dalších šest desítek jejich kolegů poskytly Dagestán, Ingušsko a Severní Osetie. Moskva vyslala do Grozného lékařský tým s technikou.

Šéf promoskevské vlády Achmad Kadyrov byl v době ataku údajně v Moskvě. Místopředsedkyně čečenské vlády Zina Batiševová a předseda čečenské bezpečnostní rady Rudnik Dudajev však byli těžce zraněni.

Ruský prezident pro lidská práva v Čečensku Abdul-Chakim Sultygov řekl agentuře ITAR-TASS, že extremisté, kteří mají útok v Grozném na svědomí, chtějí vyvolat v Čečensku občanskou válku.

"Za každou cenu se snaží vyprovokovat vyhlášení výjimečného stavu a zmařit referendum o přijetí čečenské ústavy."

Sebevražedný útok v Grozném přišel dva měsíce akci čečenského sebevražedného komanda v moskevském divadle. Podle agentury Reuters vyvrací tvrzení Moskvy, že se život v Čečensku vrací k normálu.

Ruský prezident Vladimír Putin chce v březnu uspořádat lidové hlasování o politickém řešení situace v provincii, které by zabránilo odtržení Čečenska od Ruska.

Televizní záběry stanice NTV z čečenské metropole Grozného, kde výbuch zničil vládní budovu, 27. prosince 2002

Televizní záběry stanice NTV zachycují zraněné po výbuchu vládní budovy v čečenské metropoli Grozném, 27. prosince 2002

Televizní záběry stanice NTV ukazují dým, který se po explozích valil z komplexu vládních budov v čečenské metropoli, 27. prosince 2002


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video