Podle ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka by základní kámen památníku mohl být položen příští rok. Podoba památníku zatím není známa, město kvůli tomu vypíše otevřenou soutěž.
"Zástupci města musí zvážit, zda bude památník spíše minimalistický, nebo zda bude události z roku 1942 připomínat větší sousoší," řekla mluvčí radnice Helena Šmídová.
Památník by měl stát na stejném místě, kde se atentát uskutečnil. Šmídová doplnila, že výběrová komise také uvažovala, že bude památník umístěn i jinde. Zatáčka, v níž Jan Kubiš a Jozef Gabčík na vůz vezoucí Heydricha zaútočili, už totiž v podstatě neexistuje.
Nakonec však převážil názor, že bude památník stát v místech, kde se tehdejší Kirchmayerova třída stáčela do ulice V Holešovičkách.
Pozemek, kde by památník měl stát, patří pražskému magistrátu, který však záměr libeňské radnice podporuje. "S magistrátem máme domluveno, že tam ten pomník bude instalován," řekla Šmídová.
O památníku se diskutuje již delší dobu. Již dříve se v Libni také objevilo několik lidových pomníčků, které měly na atentát upozornit. Například skupina, která si říká "barbaři", v červnu v lokalitě pověsila bez příslušného povolení upomínkovou desku na zeď budovy, jež patří Akademii věd.
Parašutisté československých výsadků Anthropoid, kteří byli vysláni z Londýna na pomoc domácímu odboji a pověřeni přípravou atentátu, se dostali na území protektorátu v prosinci 1941. Atentát provedli dva z nich - Jan Kubiš a Jozef Gabčík.
Na Heydricha, který byl do Prahy vyslán, aby zlomil domácí protinacistický odpor a připravoval plány na likvidaci celého českého národa, zaútočili 27. května 1942.
Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo, začaly masové popravy a nacistický teror vyvrcholil vyhlazením Lidic a Ležáků. Výsadkáři se skrývali přes tři týdny. Nakonec je zradil jeden z nich - Karel Čurda.
Na základě jeho informací se německé policii podařilo parašutisty vypátrat v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje. Boj s německou přesilou nepřežil ani jeden z parašutistů. V kryptě padli Adolf Opálka, Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc. Němci popravili i biskupa Gorazda za to, že jim poskytl úkryt.
