"Podle výpovědi Pelikána i jiných výpovědí mu hrozilo těžké ublížení na zdraví a hmotná škoda většího rozsahu. Znalec ale vypověděl při minulém hlavním líčení, že není schopen z toho, co měl k dispozici, to potvrdit," vysvětlila ČTK žalobkyně Jindra Janáčová důvody, proč už se zřejmě neodvolá.
Na rozdíl od ní byli obžalovaní i obhájci s verdiktem spokojeni. "Vidím to jako spravedlivé rozhodnutí. Soud zvážil všechna pro a proti a rozhodl velice spravedlivě," řekl novinářům Bohumir Kašpar, obhájce obžalovaného Jaroslava Forsta.
Případ začal odchodem dnes již mrtvého Pelikána do exilu. V době pražského jara byl ředitelem Československé televize.
Později emigroval do Itálie, kde vydával nezávislý časopis. To se komunistickým vládcům v Praze nelíbilo.
V přísně utajované operaci připravila československá rozvědka důmyslný atentát: balíček zaslaný poštou měl vybuchnout v Pelikánových rukou.
Zásilka odeslaná z Milána se Pelikánovi zdála podezřelá. Otevíral ji proto velmi opatrně. Balíček stačil odhodit v okamžiku, než z něj vyšlehl plamen. Výbuch jen zapálil závěsy, Pelikána však mohl těžce poranit.
Podle obžaloby připravovali atentát bývalí pracovníci rozvědky Jan Ondrovčák (79), František Jehlík (76), Jaroslav Forst (79) a Milan Jelínek (59). Za zneužití pravomoci veřejného činitele jim hrozilo až deset let vězení.
Podle soudkyně Markéty Binderové nehrozil čin "zvlášť závažným následkem", aby byl kvalifikován podle přísnějšího paragrafu. Případné zneužití pravomoci veřejného činitele bylo proto promlčeno již pět let po atentátu.
Státní zástupkyně si ponechala lhůtu pro případné odvolání.
 Soud zastavil stíhání čtyř agentů československé rozvědky podezřelých z neúspěšného atentátu na Jiřího Pelikána. (15. ledna 2003) |
