Výzkum organizace OECD ukázal, že žáci, kteří opakují ročník, se ve škole moc nezlepšují. Častěji však šikanují ostatní, jsou ve stresu a školu nedokončí. Pro stát je to přitom drahé, propadlíci studují déle a nastupují později do práce.
Místo opakování ročníku organizace navrhuje prázdninové školy, sobotní či odpolední doučování. V Česku má doporučení odezvu. Školy od září začnou u problémových dětí více využívat individuální výukové plány.
Úplný zákaz opakování ročníků, jak požaduje OECD, však základní školy odmítají. "Pro některé děti je hrozba propadnutí jedinou motivací k tomu, aby se učily," říká šéfka Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová. Tvrdí, že učitelé sami rádi zabrání propadání dětí.
"Vědí, jak na to, ale potřebují k tomu peníze; na doučování a další postupy. Ale peníze nejsou a situace se zhoršuje, proto bude těžké uplatnit v praxi i nové opatření ministerstva. Mám obavy, že skončí jen na papíře," posteskla si Stýblová.
Změny se chystají i v budoucnu. Nízkou kvalitu vzdělání či propadání řeší speciální skupina expertů, kde je kromě lidí z ministerstva i Michaela Šojdrová. "V případě skupiny dětí, které nemají v rodině oporu, bude nutné přitlačit. Doučování a několikatýdenní dorovnávací kurzy jsou dobré a budou součástí různých projektů pro školy. Budeme se muset bavit i o povinnostech pro rodiče," popsala.
Cíl těchto povinností je jasný. Dostat na doučování děti, které to nejvíc potřebují. To se však bez finanční podpory státu neobejde.