Krajská samospráva má před svým startem lepší pozici, než měl v roce 1996 Senát. Tehdy, měsíc před prvními volbami, považovalo zřízení Senátu za správné 43 procent lidí. To potvrzuje, že občané vesměs věří více "nižší" než "vysoké" politice. Důvěra v obecní zastupitelstva je v průzkumech tradičně větší než důvěra ve vládu nebo parlament.
Krajské národní výbory byly jako úřady i jako zastupitelské sbory zrušeny k 1. lednu 1991. Politické strany se na tom dohodly "u kulatého stolu" už v únoru 1990. V prohlášení předsednictva Pithartovy vlády z 15. června 1990 najdeme větu: "Dosavadní soustava národních výborů poplatná administrativnímu systému řízení státu nevytváří žádoucí prostor pro rozvoj života v obcích ani pro racionální a kvalitní výkon státní správy." Dnes si většina lidí myslí, že se kraje (krajské úřady a krajská samospráva) rušit nemusely.
O počtu krajů politici diskutovali od roku 1992, poté, co bylo zřejmé, že se samostatná Česká republika nebude dělit na historické země. Od té doby byly ve hře vlastně jen dvě možnosti: jedna počítala s osmi až devíti kraji, druhá s dvanácti až čtrnácti. Nakonec má republika 14 krajů včetně Prahy, což je, zdá se, podle veřejného mínění maximum.
Jen osm lidí ze sta si myslí, že by krajů mělo být ještě více. Asi polovina dotázaných je s počtem 14 spokojena, polovina není a většinou se domnívá, že 14 je příliš. "Ale skoro 80 procent dotázaných uvedlo mírnější varianty odpovědí ´spíše ano´ a ´spíše ne´," upozornili autoři výzkumu.
Nespokojenost nejčastěji souvisí s obavou, že správní reforma bude moc drahá. V průzkumu se ukázala tato souvislost: čím rozhodněji lidé souhlasí s názorem, že 14 krajů je příliš mnoho, tím častěji souhlasí i s tvrzením, že kraje jsou jen zbytečným vyhazováním peněz.
Nejmenší výhrady mají obyvatelé nově vzniklých krajů, hlavně Libereckého a Karlovarského. Pokud jde o vznik a počet krajů, jsou názory voličů ODS, sociální demokracie a čtyřkoalice skoro stejné. Voliči KSČM jsou o něco skeptičtější.
