Ať platí bohatí

Heslo, podněcující již ve své podstatě třídní nenávist ke všem, kteří svou intenzivní prací a svým dobrým podnikatelským záměrem bez ohledu na čas rozmnožili své hmotné statky. Heslo zdobící nejeden projev levicových politiků nebo zkrášlující svou třídní nenávistí nejeden volební program levicových stran. Při podrobném rozboru líbivého hesla z padesátých let je však jasné, že jde o obyčejnou lidskou závist zaměřenou proti rozvoji kapitálu, snažící se schopné znechutit a srazit do průměrnosti ostatních.

Rétorikou o tzv. sociální spravedlnosti s použitím tohoto hesla rádi obluzují politici své voliče. Kdo však jsou podle nich ti bohatí? Jsou to snad lidé, jimž byl vydán v restituci zdevastovaný majetek desítkami let neopravovaný a nyní mnohdy chátrající dle obrazu z našich vesnic? Jsou to ti soukromí zemědělci, kteří se teprve nyní postupně dostávají z dluhů, aby svůj majetek konečně mohli opravit? Nebo to jsou majitelé domů s nájemníky, kde regulované nájemné jim nestačí ani na stabilizaci současného stavu, natož potom na opravy a modernizaci a obživu? Jsou to snad živnostníci, kteří se při současném daňovém zatížení a dalších daních v podobě sociálního a zdravotního pojištění, za vysokých nákladů do materiálu a drahých pohonných hmot, potácejí nad rozhodnutím, zda pokračovat, nebo jít do uniformity pracovního poměru? Nebo to jsou lékaři, kteří začínajíc od počátku s dluhy a leasingy na své ordinace odešli do soukromí za nepravidelných plateb pojišťoven?
Od jakého platu je vlastně člověk bohatý? Od dvaceti tisíc měsíčně příjmu na rodinu? To má každá třetí rodina, kde pracují oba manželé. Nebo snad od padesáti tisíc?Někde jsem četl, že je to jen čtyřicet pět tisíc lidí převážně vyšších manažerů v podnicích a někteří podnikatelé. Měli by snad být zdaněni tak, aby uživili rozpočet na deset miliónů občanů? Budou všichni ti platit vyšší daně, ještě vyšší sociální a zdravotní daně, daně z majetku, daně z kapitálu, daně z úspěchu? Protože ti opravdu bohatí mají kapitál dávno v zahraničí a při sebemenším náznaku placení  bohatých prásknou do bot.Proklamovaný levicový záměr tak zaplatí výše jmenovaní.
O kom to vlastně mluví naši politici, kteří nosí ještě třešně v hrstí po sezóně, či z převážné většiny pro změnu větru a změnu image založili do klop symboly jiných stran? Jsou to snad bývalí členové bratrstva modrých košilí, kteří dodnes užívají majetek, který patřil údajně mládeži? Mluví snad o bohatých v podobě svých vlastních bývalých členů, kteří v době před listopadem byli na místech náměstků a ředitelů státních podniků? Nebylo nic jednoduššího než při odhození stranických symbolů podat na ministerstvo privatizační projekt za zneužití informací o hospodaření a majetku ve vlastní prospěch. U kamarádů v bance si za všimné  vzít úvěr a stát se majitelem přetransformovaného podniku. Pak už nebyl problém splácet úvěr a být dnes ctihodným občanem nebo naopak nesplácet, vydrancovat co se dá a nechat podnik spadnout do konkurzu. Je mnoho takových případů. Chopili se tak šance, kterou si vytvořili při privatizaci majetku z převážné většiny pro sebe. Mnozí z nich jsou zasloužilí tuneláři zdobící recepce vlivných.
V tom případě by bylo dobré zapátrat ve vlastních řadách bývalých členů. Tam budou ti bohatí, co průměrnost zaplatí. Nicméně časem každý volič pozná, že heslo sloužící k probuzení  jejich závisti vůči ostatním, heslo, které nemá nic společného s demokracií  a jehož účelem bylo pouze získání hlasů a tím i moci, se obrátí  proti nim v podobě vyšších daní a poplatků.Účet v podobě státního dluhu je nastaven a procenta bohatých jsou v ČR od padesátých let nevelká a velmi plachá.