Politika je trh idejí. Máme hypermarket, vedle něj hokynáře, poctivce od kosti třeba. Má ten chudák křičet: "Chci tolik reklamy jako ta krabice tady! Vždyť já mám loupáky desetkrát lepší!"
Vysmějeme se mu. Buď se musí spokojit se svou zavedenou klientelou nebo se pustit do boje. Rozvážet loupáky až domů, vymyslet jim přitažlivé jméno, a když půjde obchod dobře, musí jich vyrobit tolik, aby uspokojil poptávku. Pak může velechrám konzumu položit na lopatky, jinak ne.
A malé strany? Pamatujete si, že by ve volebním období přišly s nějakým významným návrhem či iniciativou? Posílaly vám dopisy, přesvědčovaly vás o tom, že mají recept na štěstí této země?
Ne, ne svůj neúspěch nemohou svádět na to, že se televizním dramaturgům nelíbí obličeje jejich předsedů a předsedkyň.
