Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Astronomy roky mátly záhadné signály. Pocházely z mikrovlnné trouby

  11:07aktualizováno  11:07
Australským vědcům se po 17 letech podařilo vyřešit záhadu tajemných signálů, jež opakovaně zachycovaly přístroje v radioteleskopické observatoři u australského městečka Parkes. Původcem signálů byla mikrovlnná trouba, kterou používali zaměstnanci observatoře.

Soustava radioteleskopů VLA (Very Large Array) na pláních sv. Augustina v Novém Mexiku. | foto: NRAO/AUI, Kristal Armendariz

Rušivé radiové signály vědci u nejznámějšího australského radioteleskopu poprvé zaznamenali v roce 1998, řekl deníku The Guardian šéf oddělení astrofyziky ve vládním výzkumném ústavu CSIRO Simon Johnston.

Tehdy astronomové předpokládali, že signály pocházejí z atmosféry a jsou nejspíš spojeny s bouřkovými blesky. Signály, které vědci nazývali pracovně perytony, se objevovaly jen jednou, dvakrát do roka. Jejich zdroj byl podle nich pravděpodobně „dost blízký, do pěti kilometrů od teleskopu“.  Teprve letos se ale našel skutečný viník.

Když letos 1. ledna v observatoři instalovali v zařízení nový přijímač, který rušení sledoval, zachytili silné signály 2,4 gigahertzu, což je frekvence využívaná mikrovlnnými troubami. K interferenci došlo pouze ve chvíli, kdy byla dvířka trouby otevřena předčasně, než se dokončilo ohřívání jídla. „Pokud (troubu) nastavíte na ohřívání a otevřete ji, abyste se podívali dovnitř, dojde k rušivému efektu,“ řekl Johnston.

Signály se objevovaly jen výjimečně

Astronomové zpravidla obsluhují teleskop dálkově a nejsou přímo v Parkesu přítomni. V observatoři nicméně pracuje tým zaměstnanců, který se stará o údržbu zařízení. Právě tito lidé zde používali mikrovlnnou troubu k ohřívání kávy či oběda. 

„Podezřelé perytony“ (krátké radiové signály o délce několika milisekund, nazvané podle bájného stvoření perytona, tedy jelena s ptačími křídly), byly registrovány pouze ve dne, a nikoli večer, kdy všichni zaměstnanci již měli směnu za sebou a byli doma, dodal Johnston. 

K rušení docházelo pouze tehdy, když byl teleskop namířen směrem k mikrovlnné troubě. „A když zachytíte jen pár signálů, je těžké odhalit podstatu věci,“ konstatoval Johnston.

Radioteleskop ruší i rozhlas, televize a internet

Interference je velmi častým problémem, s nímž se astronomové setkávají. Podle Johnstona existuje řada věcí, které činnost radioteleskopu v Parkesu ruší. Jedná se mimo jiné o rozhlasové vysílání na velmi krátkých vlnách (FM), digitální televize, mobilní telefony či bezdrátový internet. „Pokud bychom chtěli mít observatoř v Sydney, bylo by radiové rušení tak příšerné, že bychom náš astronomický signál nikdy nezachytili,“ konstatoval Johnston.

Radioteleskopická observatoř, která se nachází 20 km jižně od města Parkes v Novém Jižním Walesu v Austrálii, byla jednou z několika, která se podílela na sběru fotografického materiálu posílaného na Zemi Apollem 11 během jeho přistání na Měsíci v červnu 1969.

Teleskop byl u městečka Parkes instalován před 50 lety, „v místech, kde lišky dávají dobrou noc“, připomněl Johnston. Tehdy byl teleskop vzdálen jakémukoli rušení vysílacích radiových zařízení. V posledních letech je ale rušení způsobované digitálními přístroji v observatoři stále silnější.

I proto se v pouštní oblasti ve státě Západní Austrálie staví nový teleskop zvaný Australian Square Kilometre Array Pathfinder (ASKAP). Johnston vybranou lokalitu označil za „nejklidnější místo na Zemi pro astronomy“. „Není tam mobilní pokrytí, žádná vysílací stanice, wifi - je to nedotčená, tichá část země a můžeme se odsud dívat do vesmíru a vidět věci, které v Parkesu nevidíme,“ řekl Johnston o teleskopu, který má být dokončen v roce 2016.

Autoři: ,


Témata: Observatoř




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.