Na základě získaných obrázků tedy bude v budoucnu možné vytvořit astronomický model, který další upřesňující údaje o stáří hvězdokup. Jelikož jsou všechny hvězdokupy ve vesmíru přibližně stejně staré, znamená to také, že bude rovněž možné zjistit, kdy začaly zářit první generace hvězd ve vesmíru.
Podle odborníků se ale hvězdy, které mají jinou hmotnost, vyvíjí jiným způsobem. Snímek pořízený pomocí Hubbleova teleskopu ukázal různé typy hvězd. Richer a jeho tým tak mohli pozorovat například také světlo z hvězd, které jsou již vyhořelé.
Podle Richera to znamená, že měli pro pozorování takové podmínky, jako kdyby se například koukali ze Země na zapálenou svíčku na Měsíci. Jedním z úspěchů Richera a jeho spolupracovníků bylo také to, že sledovali hvězdokupy s nejmenší hmotností, které dosud Hubbleův teleskop zachytil.
Kulová hvězdokupa NGC 6397 byla podle Richera pro pozorování výhodná z toho důvodu, že je druhou nejbližší k Zemi. Od Země je vzdálená 8500 světelných let. O problematice hvězdokup přemýšlel Richer více než 30 let.
Domnívá se však, že je složité přirovnat objev jeho týmu k nějakému jinému objevu v dějinách astronomie. "Srovnal bych to snad jen se zjištěním, že se hvězdy vyvíjejí," řekl Richer. Do budoucna je podle něj možné pokračovat ve výzkumu. "Můžeme bádat například o tom, za jakých okolností se hvězdy vyvíjí," dodal.
Význam objevu Richerova týmu ocenil také předseda Národního organizačního
komitétu Jan Palouš. "Zjistili, že mají údaje i o nejmenších hvězdách, menší už nejsou. Jedny z nejstarších hvězd jsou 12 miliard let staré, to je novinka," řekl Palouš.
Kulové hvězdokupy zahrnují stovky tisíců hvězd, které dohromady pojí gravitace. Jenom Mléčná dráha zahrnuje nejméně dvě stovky hvězdokup. Stářívesmíru je podle odborníků ještě větší než je tomu u hvězd. Činí asi 13miliard let.
