R136a1 už prý podle nich spálila mnoho ze svého "tuku", neboť svítí silou deseti milionů našich sluncí, ale i tak je stále dvakrát těžší než dosud největší známý vesmírný kolos. "Na rozdíl od lidí se tyhle hvězdy narodí těžké a pak jsou stále lehčí," řekl astronom Paul Crowther.
Hvězda, jejíž hořící plyny jasně září v sousední galaxii, mohla mít kdysi hmotnost až 320 jednotek sluneční hmotnosti. Sluneční hmotnost je v astronomii základní jednotka pro vyjádření hmotnosti hvězd a jejich systémů, odpovídá hmotnosti Slunce. Astrofyzik Crowther, jehož tým za objevem stojí, řekl, že "tělnatá" hvězda během svého časového vývoje značně pohubla.
Odtučňovací program pro obří hvězdu
"R136a1 je nyní ve středním věku a podstupuje intenzivní odtučňovací program," dodal Crowther. Obr byl podle Crowthera objeven ve středu hvězdokupy v mlhovině Tarantule, což je rozlehlý mrak plynů a prachu. Ačkoli mohou být některé hvězdy větší než R136a1, zejména takzvaní červení obři, jejich hmotnost je mnohem menší.
Teplota na povrchu R136a1 a jí podobných hvězd může překonat hranici 40 tisíc stupňů Celsia. To je sedmkrát více než na povrchu Slunce. To také znamená, že takto masivní hvězdy mají rychlejší životní cyklus a že zanikají mladé.
"Největší hvězdy žijí jen tři miliony let. V astronomii je to velmi krátká doba," vysvětlil Crowther a dodal, že právě proto je velmi těžké obézní hvězdy vůbec objevit. Odborníci, kteří se na výzkumu nepodíleli, označili výsledky za působivé. Rovněž upozornili, že vědci mohli zaměnit dvě velmi blízké hvězdy za jednu větší.
Crowther tuto variantu připouští, ale zdůrazňuje, že i kdyby R136a1 měla u sebe menšího partnera, její hmotnost bude nadále rekordní. "Místo 320 jednotek tu bude tak 300," podotkl.
