Planeta

Planeta - Patrně nejmladší známou planetu (na kresbě NASA) se podařilo objevit astronomům amerického úřadu NASA s pomocí vesmírného teleskopu Spitzer. (28. května 2004) | foto: ČTK

Astronomové objevili nejmladší planetu

  • 4
Do rodiny planet přibyl benjamínek. Patrně nejmladší známou planetu se podařilo objevit astronomům amerického úřadu NASA s pomocí vesmírného teleskopu Spitzer. Těleso je prý mladší než jeden milion let a nachází se u jedné z hvězd v souhvězdí Býka.

Napsala to na svých internetových stránkách britská zpravodajská stanice BBC.

Nové těleso je vzdáleno od Země asi 420 světelných let. Jeden světelný rok je dráha, kterou světlo pohybující se rychlostí 300 tisíc kilometrů za vteřinu urazí za dvanáct měsíců - tedy zhruba 9,5 bilionu kilometrů.

Experti s pomocí dalekohledu v souhvězdí Býka zkoumali pět hvězd, které kolem sebe mají kotouče prachu, v nichž se podle vědeckých teorií mohou rodit nové hvězdy.

A u hvězdy s označením CoKu Tau 4 zachytil teleskop, jehož provoz byl zahájen loni v srpnu, jasnou oblast, která má být znakem nového světa.

Mládí planety vědce překvapilo
Jak uvedla agentura Reuters, vědci dosud ve vesmíru identifikovali jen málo přes stovku takzvaných extrasolárních planet - tedy takových planet, které leží mimo naši sluneční soustavu.

Obecně však panovalo přesvědčení, že tato tělesa jsou stará miliardu a více let. Stáří Země a k ní nejbližších planet dosahuje přibližně 4,5 miliardy let.

"Tento objekt je však starý pouze jeden milion let. To z něj pravděpodobně činí nejmladší planetu, kterou kdy lidé spatřili a která je navíc tak mladá, že působí vážné problémy i pro hlavní teorie planetárního formování," uvedl astronom Dan Watson z Rochesterské univerzity v New Yorku.

Podle jedné teorie planety vznikají, když se malá vesmírná tělesa nazývaná planetesimály spojují dohromady, až vznikne dostatečné množství hmoty pro vznik planety.

Jiná hypotéza vychází z toho, že planety vznikají velmi rychlým procesem v prachových prstencích kolem hvězd.

Investice do teleskopu se vyplatila
Nový objev je jedním z několika poznatků, kterými NASA dokládá, že se jí investice do vývoje Spitzeru ve výši dvou miliard dolarů (přibližně 52 miliard korun) náležitě vracejí.

Teleskop sice nemůže vidět objekty o velikosti planety přímo, ale jeho infračervené detektory jsou schopny pronikat mračny kosmického prachu kolem velmi mladých hvězd. Mohou tak monitorovat oblasti, v nichž se planety formují.

V takových regionech se také Spitzeru nedávno podařilo objevit velké množství ledovcového materiálu, který tvoří prachové částečky potažené vodou, metanolem a kysličníkem uhličitým.

Tyto materiály mohou podle vědců NASA například pomoci vysvětlit vznik komet i dalších těles.

"První výsledky ukazují, že Spitzer může výrazně rozšířit naše znalosti o tom, jak se hvězdy a planety formují," uvedl Michael Werner z pasadenského centra NASA v Kalifornii.

Spitzer je jednou z několika velkých observatoří NASA. K dalším patří například stárnoucí Hubbleův vesmírný teleskop, který by měl být časem vyřazen z provozu a který se zaměřuje na pozorování v ultrafialovém a optickém pásmu.

Spitzer pozoruje v pásmu infračerveném a další z přístrojů - Chandra X-Ray Observatory - se zaměřuje na rentgenové paprsky.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue