Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Astronomové našli v souhvězdí Vah planetu, kde by se mohlo dát žít

  7:01aktualizováno  10:01
Na planety bohatý hvězdný systém Gliese 581 v souhvězdí Vah vydal planetu dosud nejpodobnější naší Zemi. Potenciálně obyvatelnou ji činí příznivá hmotnost a povrchová teplota. Zprávu přinesl časopis Astrophysical Journal.

Exoplaneta Gliesse 581g - vizualizace National Science Foundation | foto: AP

Pokud by se objev potvrdil s použitím dalších metod, šlo by o planetu, která se Zemi podobá nejvíc ze všech dosud objevených planetárních světů. Těch utěšeně přibývá, už jich je okolo pěti set.

Navíc definitivně padá představa o výlučnosti naší sluneční soustavy. Zatímco dříve byl div, že se podařilo u vzdálené hvězdy objevit vůbec nějakou planetu, hvězdný systém Gliese 581 v souhvězdí Vah má nejméně šest planet a rodince počínající Merkurem a končící Neptunem tak začíná dýchat na záda.

Planeta je přímo uprostřed obyvatelné zóny a zřejmě kamenná

Ze dvou nově objevených planet v systému Gliese 581 je zajímavá planeta označená písmenem g. Hvězdu sice oběhne za pouhých 37 dní, ale protože Gliese 581 je červeným trpaslíkem mnohem chladnějším než naše Slunce, obíhá planeta přímo uprostřed "obyvatelné zóny" (takové vzdálenosti od hvězdy, která umožňuje existenci vody v kapalném stavu).

Planeta je třikrát až čtyřikrát těžší než Země, což naznačuje, že to není "plynný obr", ale zároveň má dostatečnou gravitaci na to, aby si udržela atmosféru.

Zůstává samozřejmě otázkou, jaké by složení takové potenciální atmosféry bylo. "Je to první krok na dlouhé cestě," přiznal pro server Santa Cruz Sentinel astronom Brad Hansen z Univerzity státu Californie, "ale určitě důležitý. Čím víc takových systémů objevíme, tím budeme moudřejší".

"Náš objev nabízí velmi přesvědčivý příklad potenciálně obyvatelné planety," řekl jeden z objevitelů, Steven Vogt z univerzity v Santa Cruz v
Kalifornii.

Na půlce planety vládne noc, na druhé je stále den

Planeta má nicméně i své minus: s mateřskou hvězdou je spřažena v synchronní rotaci podobně jako Země s Měsícem. Na jedné její polokouli je tedy stále den, zatímco na druhé panuje věčná noc. Průměrnou teplotu vědci odhadují na -31 až -12 stupňů Celsia.

Skutečné teploty se však nejspíše pohybují od velmi vysokých na světelné straně po extrémně nízké na temné straně. Nejvhodnější podmínky pro případný život, jak ho známe, by zřejmě skýtala oblast poblíž hranic obou polokoulí, takzvaného terminátoru.

Druhým háčkem je vzdálenost. I rychlostí světla by k ní kosmická loď putovala dvacet let.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejský diktátor Kim Čong-un v zajetí nadšeného davu v Pchjongajngu (12....
S novými sankcemi nepřežije KLDR ani rok, tvrdí severokorejský úředník

Nové americké sankce vůči Severní Koreji jsou tak tvrdé, že to země zřejmě nepřežije, tvrdí Ri Jong-ho, který jako vysoce postavený úředník vozil třicet let...  celý článek

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Ilustrační snímek
Prolomit mlčení. Miliony příběhů o sexuálním násilí zaplavily internet

Během několika dní se na sociálních sítích zapojily miliony žen, ale i mužů do kampaně, jež odhaluje děsivý rozsah sexuálního násilí a obtěžování ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.