V malé místnosti na ploše 22 metrů čtverečních dílo dávného vědce návštěvníkům představí deset výstavních panelů. Jeho objevy názorně dokumentují také počítačově zpracované animace. V expozici nechybí ani repliky různých předmětů a přístrojů, s jejichž pomocí Kepler ke svým objevům dospěl.
"Kepler byl zcela mimořádnou osobností," řekla předsedkyně historické sekce České astronomické společnosti Alena Šolcová, která zřízení jeho muzea iniciovala. Oproti jiným učencům nejenom dospěl k objevům, které se časem ukázaly pro lidstvo naprosto zásadními.
"Ve svých pracích přesně popisuje svá hledání a úvahy, jak se svým zjištěním přišel," vysvětlila Šolcová. "Dozvídáme se o složitosti života vědce v první polovině 17. století a to je velice cenné," míní Šolcová. "V prostředí pozdní renesance a baroka je to něco mimořádného," dodala.
Pomohl družicím do kosmu
Platnost Keplerových myšlenek věda experimentálně potvrdila až před půlstoletím. "Právě Keplerovy zákony posloužily konstruktérům raket k tomu, aby začali vypouštět umělé družice a kosmické sondy," řekl Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Keplerův význam pro současnost je tématem mezinárodní vědecké konference nazvaná Keplerův odkaz v kosmickém věku, kterou od pondělí do čtvrtka hostí Národní technické muzeum v Praze.
Johannes Kepler žil od roku 1571 do roku 1630 a působil v Praze za vlády Rudolfa II. Habsburského od roku 1600 do roku 1612. Právě zde Kepler objevil a právě před 400 lety také poprvé v knize Astronomia Nova publikoval první dva ze tří svých zákonů o pohybu planet kolem Slunce.
