Několikasekundové drama pár kilometrů nad povrchem Měsíce se odehrálo 22. května 1969. Při letu Apolla 10 astronauti Eugene Cernan, Thomas Stafford a John Young "umetali cestu" posádce Apolla 11, které mělo na Měsíci přistát, a testovali všechno možné.
Součástí mise bylo i oddělení lunárního modulu, v němž se Stafford a Cernan snesli nějakých 14 kilometrů nad povrch Měsíce. Když se měli začít vracet na vyšší oběžnou dráhu, chtěli vyzkoušet řízení lunárního modulu záložním počítačem. Pro všechny případy.
Cernan vzpomíná, že to byl on, kdo se natáhl a přepnul ovládací spínač.
"Byli jsme nesmírně zaneprázdnění a s celým systémem už jsme se tak sžili, že jsme se při manipulaci na přepínače téměř ani nedívali. O chviličku později natáhl Tom ruku a instinktivně se dotkl téhož přepínače, protože věděl, že se má přepnout z jedné polohy do druhé," líčí astronaut.
Velitel letu Stafford tak nevědomky přepnul řízení ze záložního počítače AGS na hlavní PNGS. Hlavní počítač očekával, že na obloze najde velitelský modul, na který se zaměří radarem, ten tam ovšem ještě nebyl. Loď se začala zmateně otáčet. Aby toho nebylo málo, Stafford, v domnění, že snad běží záložní počítač, znovu zkusil přepnout řízení.
Do pr... práce! znělo od Měsíce
Kosmická loď rotovala a astronauti se dostali do pořádného maléru. "Do prdele práce! Co se to ksakru stalo?" ujelo Cernanovi (v originále Son of a bitch! I don't know what the hell it was, baby.). Jeho slova v přímém přenosu slyšely desítky milionů Američanů.
Cernan dále ve své knize Poslední muž na Měsíci (česky vyšla v roce 2003) vzpomíná, že úplně ztratili vládu nad lodí. "Ten starý ďábel Měsíc se mi znovu mihl za oknem, tentokrát najížděl zleva doprava a vypadal zatraceně blízko." Personál v řídicím středisku v Houstonu se zvedl ze židlí, vyplašený přívalem varovných signálů na obrazovkách. Co se to tam děje?
Zkušený pilot Stafford se pak chopil manuálního ovládání a po patnácti sekundách a osmi otočeních kolem osy se mu podařilo dostat bouřícího se Snoopyho (jak zněl název lunárního modulu) pod kontrolu. Rotace vmžiku zmizela.
Mise Apolla 10 skončila úspěšným návratem, i když se astronauti zpětně dozvěděli, že kdyby rotovali ještě dvě sekundy, zřítili by se.
Pro Cernana ale měl let ještě jinou dohru. Až na Zemi mu manželka připomněla, jaká slova mu u Měsíce vyklouzla z úst. Noviny psaly, že "pohodoví astronauti kleli, až se hory zelenaly". A jeden rozhořčený reverend z Floridy si stěžoval i prezidentovi Nixonovi.
Stížnost reverenda Larryho Polanda, jak ji v roce 1969 otisknul list St. Petersburg Times
Omlouvat se nakonec musel jen Cernan, ačkoliv Staffordova mluva během letu také nebyla výstavní. Jenže "Drmola" Stafford měl tu výhodu, že jeho oklahomské angličtině málokdo na Zemi rozuměl. Cernan při omluvě podotkl, že děkuje těm, kteří ho chápou.
Ostrá slova, která připomněla, že i zbožšťovaní astronauti jsou koneckonců lidé, mu nakonec neuškodila. Jako velitel letěl k Měsíci při poslední misi Apollo s pořadovým číslem 17. Při svém třetím kosmickém letu se stal posledním člověkem, který dosud stanul na povrchu Měsíce.
EUGENE A. CERNANEugene Cernan se narodil v roce 1934 v Chicagu. Rodiče jeho matky pocházeli od Tábora, rodiče jeho otce z Vysoké nad Kysucou. Byl námořním letcem, později ho vybrali do NASA. Do kosmu prvně letěl v roce 1966 v Gemini 9, pak se účastnil letu Apolla 10 jako pilot lunárního modulu a velel misi Apolla 17, kterou se uzavřel americký měsíční program. Z NASA odešel v roce 1976. |
