Jednou z pacientek na klinice byla i Marianne. Se svým příběhem se rozhodla svěřit reportérům serveru BBC. Své pravé jméno však zveřejnit nechtěla. „Byla jsem typický teenager 60. let. Měla jsem ráda módu a hudbu. Byla to dobrá doba pro mladé lidi,“ vzpomíná.
Bezstarostné dospívání se však pro ni změnilo po tom, co ve 14 letech zjistila, že je adoptovaná. Začala být problémová a několikrát ji domů přivezla policie. Když se její chování nelepšilo, musela být převezena na kliniku Aston Hall, kde léčili dospělé i dětské pacienty s psychickými problémy.
Podobně jako desítky dalších pacientů se dostala do péče doktora Kennetha Milnera. Marianne si vzpomíná, jak jí po několika dnech na klinice aplikoval sérum pravdy. Pak jí řekl, že jí bude pokládat otázky a chce slyšet upřímné odpovědi. „Cítila jsem se opilá. Jako kdybych měla jeden nebo dva giny. Pamatuji si, jak doktorovi přeji veselé Vánoce,“ popisuje.
Podobné zkušenosti mají i další pacienti. Popisují, jak je doktor zamykal do malé místnosti, kde měli pouze matraci na zemi. Zřízenci jim svazovali před aplikací séra pravdy ruce. Vše je dokonce uvedeno v lékařských záznamech. Vybraní pacienti dostávali podle dokumentace asi 60 miligramů séra pravdy.
Léčba z 2. světové války
Podle expertů na psychiatrii Milner využíval takzvanou narkoanalýzu (vyšetřovací postup v psychiatrii, při němž se provádí rozhovor s pacientem po podání léků alterujících vědomí, pozn. red.), kterou za použití séra pravdy zkoušeli už během 2. světové války na vojáky s posttraumatickým stresem, píše v sérii textů k případu server Derby Telegraph.
Sérum pravdyThiopental sodný, je barbiturátové celkové anestetikum s rychlým nástupem a krátkým působením. Někdy se používá při výsleších - ne ke způsobení bolesti (ve skutečnosti má přesně opačný efekt), ale k oslabení vůle osoby a k jejímu snazšímu podlehnutí tlaku. Často se označuje také jako sérum pravdy. Psychiatři používali thiopental při desenzibilizaci pacientů s fobiemi a k vybavení potlačených bolestných vzpomínek. Jedním z psychiatrů, kteří pracovali s thiopentalem, je profesor Jan Bastiaans, který tuto proceduru používal jako pomoc k uvolnění traumat u obětí nacistů. Zdroj: Wikipedia |
Princip byl jednoduchý. Vojáci mnohdy potlačovali traumata, která se jim stala v boji, kvůli čemuž následně trpěli psychickými poruchami. Po aplikaci séra pravdy byli mnohem sdílnější a přístupnější v sezení s psychologem. Od tohoto druhu léčby se po válce rychle ustoupilo.
Na klinice Aston Hall ji však Milner využíval až do své smrti v roce 1975. Jeho rodina tvrdí, že léčba pacientům pomáhala. Odvolává se na jednu z pacientek, kterou Milner vyléčil terapií podporovanou podáváním séra pravdy. Pacientka tuto léčbu podstoupila dobrovolně na sklonku 50. let, údajně se po ní cítila „nádherně“ a „najednou se jí chtělo dál žít“.
Většina pacientů Milnera však měsíce strávené pod jeho dohledem považuje spíše za noční můru. Zvrhlý doktor se například většiny z nich opakovaně ptal na otázky se sexuálním podtextem. „Zeptal se mě, kdo se mnou měl pohlavní styk. Řekla jsem, že nikdo. On však tvrdil, že někdo už určitě musel mít,“ vzpomíná Marianne.
Falešná obvinění ze znásilnění
Podle psychologů se mohl Milner jen snažit z mladých pacientů dostat, zda je nezneužívají rodiče či nezažili jiná sexuální trauma, o kterých se jinak bojí mluvit. Podobný výslech při užití séra přitom může být poměrně nebezpečný. Pacienti jsou totiž v polobdělém stavu a opakování otázek je může přesvědčit, že v minulosti zažili událost, ke které ve skutečnosti nikdy nedošlo.
Dokazuje to i několik případů z 80. a 90. let, které se dostaly až k soudu. Jejich hlavním motivem byly takzvané falešné vzpomínky, kdy pacienti mylně věřili, že byli zneužiti. Podnikatel z Kalifornie například žaloval psychoterapeuta a vysoudil na něm půl milionu dolarů poté, co ho jeho dcera obvinila z údajného znásilnění po opakovaném podání séra pravdy.
Aplikace kontroverzní látky na klinice Aston Hall zničila život také rodině jedné z tehdejších pacientek Sandře. Milner ji na deseti sezeních opakovaně podával sérum pravdy. Na konci terapie Sandra přišla s odhalením, že ji v dětství znásilnil její otec. Její sestra s tím nesouhlasila, Sandra však věřila Milnerovi. „Doktorům se přeci věří, nebo ne?“ vzpomíná. Sestra se však nevzdala a rozpadající se rodinu se pokoušela zachránit. Tvrdila, že otec Sandru znásilnit nemohl, protože s ní nikdy nebyl o samotě.
Oběti bojují s následky léčby
Sandra až o mnoho let později uznala, že obviňování jejího otce je zřejmě jen důsledek podávání séra pravdy. „Došlo mi, že za tohle všechno pravděpodobně může jenom ta léčba. 51 let jsem tak obviňovala svého otce z toho, co zřejmě neudělal. Nejhorší na tom je, že pokud to neudělal, tak budu muset zbytek života žít s tím, jak jsem ostatním lidem lhala,“ říká Sandra.
Léčba narkomanů se zvrhla v temný kult, vrchní terapeut si hrál na Boha |
Úřady nyní zahájily rozsáhlé vyšetřování desítky let starých událostí z Aston Hall. Všem tehdejším pacientům jsou k dispozici odborníci, kteří jim mohou pomoct s následky zvrhlé léčby.
Oběti Milnera si však snaží také pomoct samy. Před demolicí velké části areálu tehdejší kliniky totiž budovy i jejich interiéry vyfotografovali urbex nadšenci z projektu PROJ3CTM4YH3M. Fotografie posléze vystavili na internet.
Tam si jich všimla Marianne a v komentářích se svěřila se svými otřesnými zážitky z kliniky. Později se přidali další pacienti. Ti posléze vytvořili vlastní skupinu, která má za cíl propojit všechny, kteří klinikou prošli. Mnohým z nich traumata na tehdejší události ničí život i dnes. A to i přesto, že s vracejícími se nočními můrami, ve kterých se objevuje úsměv doktora Milnera, se již naučili žít.

Klinika se nacházela nedaleko města Derby ve Velké Británii
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz