Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Asijské buňky Evropana nevyléčí, zjistili Češi. A cituje je celý svět

  17:41aktualizováno  17:41
Výzkum kmenových buněk je nadějí pro nevyléčitelně nemocné či nepohyblivé lidi. Vědci však nyní objevili vážný problém, který vzbudil celosvětovou pozornost: předpokladem účinné léčby je, že se využijí vždy jen ty buňky, které mají podobnou genetickou informaci jako buňky pacienta. V Česku mohou mít tedy při léčbě vážných chorob smůlu například lidé jiných ras než indoevropské.

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

"Dosud používané a uchovávané linie kmenových buněk jsou vhodné pouze pro Evropany. Pro lidi z ostatních kontinentů nejsou použitelné ani jako model genetických onemocnění či jako terapeutické buňky," vysvětluje Petr Dvořák z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Pro Jižní Ameriku, Afriku a velkou část Asie je to tedy podle něj špatná zpráva.

Buňky jako lék

Kmenové buňky - a zvláště ty embryonální - mají schopnost se dělit a přeměnit se na jiný buněčný typ. Tato jejich schopnost umožňuje lidskému tělu vytvořit nové buňky a "opravit" tak poškozené části těla (například míchu), které se skládají z buněk, jež se dělit neumějí.

Kde se vyskytují

- Embryonální kmenové buňky se odebírají z několikadenního zárodku. Zdají se nejlepší a nejuniverzálnější pro léčbu.

- Dospělé kmenové buňky.
Jsou obsaženy v kostní dřeni, v placentě, v krvi z pupeční šňůry, tukové tkáni či v hlubší vrstvě pokožky.

Využití

Tyto mladé a rychle rostoucí buňky jsou schopné produkovat růstové látky, což může potlačit odumírání narušené tkáně a pomáhat v její regeneraci.

Transplantace:
U některých typů leukemie, rakoviny kostní dřeně s metastázemi, rozvinutého nádoru z centrálního a periferního nervstva.

Experimentální léčba:
Rozvinuté nádory, zánět kloubů mladistvých.

Předpokládané další možnosti:
Roztroušená skleróza, lymfatická leukemie, akutní leukemie, rozvinuté nádory prsu a děložního hrdla, chronická leukemie.

Vzdálenější budoucnost:
Léčba ochrnutí po úrazu, srdce po infarktu, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby či dalších degenerativních onemocnění mozku, ale i léčba cukrovky.

Výsledky výzkumu zveřejnil Petr Dvořák společně s mezinárodním vědeckým týmem v prestižním časopise New England Journal of Medicine. A studie se ve špičkových vědeckých pracovištích okamžitě stala jednou z nejdiskutovanějších.

Vědci varují, že až dosud nejvíce rozšířené linie kmenových buněk postrádají populační rozmanitost a že žádná z nich si "nerozumí" s tou, která má například africký původ.

Není Evropan jako Evropan

Nejde jen o to, že kmenové buňky bělochů nemohou vyspravit poškozenou míchu černocha nebo Asijce. Ony si dokonce nemusí rozumět ani v Evropě.

"Velké genetické rozdíly mohou být už mezi Středoevropanem a Skandinávcem," vysvětluje Petr Dvořák. Závěry nově zveřejněného výzkumu povedou podle něho k tomu, že se při léčbě pomocí kmenových buněk bude vybírat "materiál" vždy z toho regionu, v němž rodina nemocného člověka dlouhodobě žije.

Určitě tedy není dobré shánět pro buněčné terapie či výzkum nemocí Evropanů embryonální buňky třeba až v Japonsku.

Dvořák připomíná ještě jeden důležitý fakt: převratný výzkum se týká výhradně embryonálních kmenových buněk, které jsou podle vědců v léčbě univerzálnější než ty odebrané z kostní dřeně či pupečníkové krve.

Genetik: Buňky nás "zradily"

Genetik Daniel Vaněk je nejnovějšími poznatky ohromen a v nadsázce říká: "To je ale zrada. Tuhle odlišnost a odmítání lidských buněk spolupracovat bych tedy ani ve snu nepředpokládal."

Vědci se totiž až dosud domnívali, že vytvořené buněčné linie mohou při léčbě pokrýt téměř celou lidskou populaci. A najednou to neplatí a vše je jinak.

"Vůbec bych nepředpokládal, že u buněk funguje tento zvláštní rasismus, jehož objev bude mít zřejmě dalekosáhlé důsledky v medicíně. Lidské tělo je prostě složitější, než často tuší i lékaři nebo genetici," komentuje objev o odlišnosti kmenových buněk Daniel Vaněk.

Výzkum omezené různorodosti buněčných linií je podle vědců teprve v počátcích, takže se můžeme dočkat ještě lecjakého překvapení, které buňky spolu "mluví" a které naopak ne. A hlavně: proč se tak chovají? Vědci svůj výzkum nyní zaměřují na získání nových linií embryonálních kmenových buněk i z jiných oblastí světa.

Další trumfy vědci ještě vytáhnou

Výzkum o odlišnosti kmenových buněk navazuje na několikaleté celosvětové genetické mapování lidstva, které mimo jiné vypovídá o tom, jak naši dávní předci osídlovali Zemi a kde byl vlastně tento desetitisíce let dlouhý "závod" odstartován (pomezí Etiopie a Somálska).

Vědci - s nemalým přispěním českých kolegů - chtějí zanedlouho vytáhnout další trumf. Detaily zveřejní v dohledné době jiný prestižní časopis, Nature.

Výzkum totiž odhalil, že embryonální kmenové buňky se mohou po jistém čase pobytu ve zkumavce geneticky měnit. Což může vést ke komplikacím u léčeného pacienta. Například ke vzniku nádoru.

"Pokud se podaří vytvořit v laboratořích natolik stabilní podmínky, aby se v nich kmenové buňky neměnily ani nepatrně při delším skladování, bude to další pokrok. Ať již v léčbě vážně nemocných lidí či při výrobě účinnějších léčiv s pomocí embryonálních kmenových buněk," říká Petr Dvořák.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Také jsem obtěžoval ženy, kál se izraelský rabín v modlitbě

Do kampaně upozorňující na skryté sexuální násilí a přehlížené obtěžování se hromadně zapojily také izraelské židovky. Pozornost vzbudilo i pokání rabína, jenž...  celý článek

Bouře Ophelia obrátila v Anglii tok vodopádu vzhůru nohama
VIDEO: Bouře Ophelia převrátila vodopád. Voda crčela vzhůru

Bouře Ophelia na Britských ostrovech vyvracela stromy, ničila střechy i sloupy elektrického vedení. Sílu větru, který na severu Anglie a ve Skotsku dosahoval...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na inspekci dělostřelecké jednotky (27. dubna...
Kim se vrhl na digitální loupeže. V pozoru musí být i české banky

Ještě před několika lety tajné služby nepovažovaly severokorejské hackery za vážnější hrozbu. Dnes kybernetičtí záškodníci ve službách Kim Čong-una útočí na...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.