"Podívejte, Janukovyč mi jasně sdělil, že asociační dohodu hodlá podepsat," řekla baronka Ashtonová novinářům v Bruselu. A zdůraznila, že podpis dohody může Ukrajině pomoci vyřešit krátkodobé ekonomické potíže, neboť přiláká do země investice ze zemí EU.
Klíčová asociační dohoda, která se považuje za první opravdový krok země na cestě k plnému členství v EU, měla být podepsána už koncem listopadu na summitu Východního partnerství ve Vilniusu.
Jenže jen týden před vrcholnou schůzkou najednou ukrajinská vláda přípravy na podpis dokumentu zastavila. Což byl šok jak pro Brusel, tak pro velkou část Ukrajinců, kteří považují přibližování k EU za jedinou alternativu budoucnosti své země.
Do ulic Kyjeva hned vyšli demonstranti, kteří žádali, aby Janukovyč ve Vilniusu dokument přeci jen podepsal. Prezident pak do Litvy skutečně odjel - ale přání ulice nevyslyšel. Dokument, který Brusel a Kyjev dlouho a obtížně dojednávaly, zůstal nepodepsán.
Což vedlo k zesílení demonstrací. V noci na 30. listopadu, tedy jen několik hodin po skončení summitu, pak Janukovyč na demonstranty poslal zásahové jednotky Berkut. V centru Kyjeva tekla krev.
Znovu pak uniformy proti demonstrantům zasáhly tento týden, konkrétně v noci na středu. I když o poznání méně brutálně než v listopadu. Ashtonová byla v tu chvíli zrovna v Kyjevě a jasně se postavila na stranu demonstrantů.
Stejně jako náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. Sám šéf americké diplomacie John Kerry pak prohlásil, že USA jsou zásahem policie proti pokojným demonstrantům "znechuceny". Americká diplomacie nevylučuje ani zavedení konkrétních sankcí proti Janukovyčovu režimu.
Jak se bude situace na Ukrajině vyvíjet dál, je obtížné předpovědět. Evropská unie, jakkoliv ukrajinského prezidenta kritizuje a stojí jasně na straně demonstrantů, dává najevo připravenost o podpisu smlouvy dál jednat.
Lidé v ulicích Kyjeva žádají rezignaci vlády i prezidenta a předčasné volby. To Janukovyč odmítá.
