Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Asad se stahuje, islamisté postupují do úrodného srdce Sýrie

  12:51aktualizováno  12:51
Syrská armáda se stáhla na novou obrannou linii a ustupuje před radikály, kteří zabírají nová území na severozápadě státu. Při středečních bojích v Damašku a okolí zahynulo podle opozice přes 30 lidí a mezi nimi nejméně 27 civilistů. V několika syrských městech na západě země začalo platit dvoudenní příměří.

Hořící teplárna na planině Sahl al-Gháb u syrského města Homs (6. srpna 2015) | foto: Reuters

Na příměří se dohodlo libanonské hnutí Hizballáh, které bojuje na straně syrského režimu, a radikální fronta an-Nusra, jež se hlásí k al-Káidě. Klid zbraní má posloužit k jednání o stažení rebelů z města Zabadání. An-Nusra hlásí bojové úspěchy na severozápadě státu a ohrožuje tak už bezprostředně oblasti, v nichž žijí vládnoucí alávité.

Televize Hizballáhual-Manár oznámila, že příměří začalo platit v šest hodin ráno místního času (5:00 SELČ). Vyjednáno bylo na 48 hodin a týká se města Zabadání u hranice s Libanonem a vesnic Fua a Kafrajá v severozápadní provincii Idllib.

Fotogalerie

Zabadání leží poblíž dálnice spojující Damašek s Bejrútem a je považován za baštu sunnitských povstalců na syrsko-libanonské hranici. Armáda za podpory Hizballáhu počátkem července zahájila ofenzivu a ovládla jednu ze čtvrtí v západní části Zabadání. An-Nusra a její spojenci pak začali v odvetě za tuto ofenzivu v Zabadání bojovat o vesnice v Idlibu.

An-Nusra postoupila v posledních dnech v úrodné pláni Sahl al-Gháb na severozápadě. Právě toto území se snaží armáda ubránit a přeskupila své jednotky na další obrannou linii, aby se vyhnula ztrátám. Sever a západ Sýrie je domovem hlavně šíitů ze sekty alávitů, kteří Sýrii vládnou a k nimž patří také prezident Bašár Asad. Prezident v červenci přiznal, že se armáda potýká s nedostatkem lidí.

Řekl, že v zájmu udržení strategických oblastí ustupuje z méně důležitých částí Sýrie. Potvrdil tak názory analytiků, podle nichž se Sýrie začíná tříštit a Asad přestal mít kontrolu nad velkou částí státu. Podle syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci sleduje z exilu, Asad ztratil tři čtvrtiny státu, avšak stále drží velká města a oblasti s polovinou obyvatelstva.

Stahování vojsk

Asi 60 kilometrů dlouhá pláň Sahl al-Gháb, kterou protéká řeka Orontes, bývala kdysi bažinou. V roce 1968 ovšem byla vysušena, díky čemuž v údolí vzniklo 41 tisíc hektarů úrodné půdy.

Pláň se rozkládá východně od pobřežního pohoří, v němž leží vesnice Kardáha, z níž pochází klan Asadů. Vojsko se nyní stáhlo ke své základně v Džarínu obývaném alávity. Podle syrské opozice je nyní v rukou rebelů asi 40 procent Sahl al-Ghábu.

Zkáza Divize 30. Syrští rebelové vycvičení Pentagonem dostávají na frak

Na Damašek ve středu dopadlo nejméně 50 raket vystřelených povstalci a podle státní televize při tom přišli o život čtyři lidé. Rakety prý zasáhly i bohaté rezidenční části Kasaa, Rummána a Barámka.

Letectvo pak zaútočilo na oblast Ghúta u hlavního města a SOHR tvrdí, že tam o život přišlo 27 civilistů. Agentura AP dává útoky do souvislosti s návštěvou íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa, který má dorazit do Damašku. Írán je spojencem syrské vlády a Zaríf o syrské krizi jednal v úterý také v Libanonu.

Válka v Sýrii si za čtyři roky vyžádala více než 240 000 mrtvých, včetně životů 12000 dětí, a donutila polovinu Syřanů utéci ze svých domovů. Boje propukly po krvavém potlačování pokojných protivládních demonstrací v březnu 2011.

Situace v Sýrii  k 1. srpnu 2015

Situace v Sýrii k 1. srpnu 2015

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.