Podle ústavy může být prezidentem jen člověk, který se ve Spojených státech narodil. Ve washingtonském Kongresu však už od letošního léta leží návrhy na změnu ústavy. Republikáni i demokraté považují toto nařízení za zastaralé.
Nové návrhy předložené v Senátu republikánem Orrinem Hatchem a ve Sněmovně reprezentantů demokratem Vicem Snyderem chtějí, aby se v budoucnu odstranil tento "neamerický anachronismus v národě imigrantů" a aby stejná práva stát se hlavou USA měli i ti, kteří jsou americkými občany nejméně dvacet let.
A to nový kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger je - občanství získal roku 1983. Návrhy na změnu ústavy však nevyvolala "kauza Schwarzenegger", neboť jejich předkladatelé je podali dva měsíce před tím, než tento filmový herec v srpnu oznámil svůj úmysl usilovat o místo guvernéra.
"Změna ústavy by zamezila diskriminaci těch Američanů, kteří se narodili mimo Spojené státy," řekl podle agentury Reuters demokratický kongresman Barney Frank.
Zároveň ujistil, že návrhy nemají nic společného s další možnou politickou kariérou Arnolda Schwarzeneggera. "Jde o to, odstranit dvojí metr pro emigranty, kteří tak do určité míry zůstávají dosud občany druhé kategorie," prohlásil Barney Frank.
"Je to překážka, které po léta čelili například ministři zahraničí Henry Kissinger, rodák z Německa, i pražská rodačka Madeleine Albrightová. Týká se to i řady členů nynější Bushovy administrativy, kteří jsou podobně handicapovaní," citovala agentura AFP amerického politologa Larryho Sabata.
Tento analytik se domnívá, že se zvolením Schwarzeneggera guvernérem vzroste tlak některých republikánů na to, aby se článek II. ústavy pozměnil. Schwarzenegger získal občanství USA v roce 1983, takže již nyní by návrhu vyhovoval.
Změna ústavy je však běh na dlouhou trať a trvá to léta. Nejprve by návrh musel získat podporu dvoutřetinové většiny v obou komorách Kongresu, pak by jej musel podepsat prezident a nakonec musí projít v nejméně 38 státech Unie.
