Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

'Arnie' prezidentem? Možné to je

  0:01aktualizováno  0:01
Nejprve Hollywood, teď guvernérský palác v Kalifornii, zítra možná Bílý dům? Už to tu jednou bylo, zažil to Ronald Reagan. Ti, kteří si po zvolení Schwarzeneggera do křesla kalifornského guvernéra mysleli, že tento rodilý Rakušan se kvůli americké ústavě nemůže stát prezidentem, se možná mýlí.

Podle ústavy může být prezidentem jen člověk, který se ve Spojených státech narodil. Ve washingtonském Kongresu však už od letošního léta leží návrhy na změnu ústavy. Republikáni i demokraté považují toto nařízení za zastaralé.

Nové návrhy předložené v Senátu republikánem Orrinem Hatchem a ve Sněmovně reprezentantů demokratem Vicem Snyderem chtějí, aby se v budoucnu odstranil tento "neamerický anachronismus v národě imigrantů" a aby stejná práva stát se hlavou USA měli i ti, kteří jsou americkými občany nejméně dvacet let.

A to nový kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger je - občanství získal roku 1983. Návrhy na změnu ústavy však nevyvolala "kauza Schwarzenegger", neboť jejich předkladatelé je podali dva měsíce před tím, než tento filmový herec v srpnu oznámil svůj úmysl usilovat o místo guvernéra.

"Změna ústavy by zamezila diskriminaci těch Američanů, kteří se narodili mimo Spojené státy," řekl podle agentury Reuters demokratický kongresman Barney Frank. 

Zároveň ujistil, že návrhy nemají nic společného s další možnou politickou kariérou Arnolda Schwarzeneggera. "Jde o to, odstranit dvojí metr pro emigranty, kteří tak do určité míry zůstávají dosud občany druhé kategorie," prohlásil Barney Frank.

"Je to překážka, které po léta čelili například ministři zahraničí Henry Kissinger, rodák z Německa, i pražská rodačka Madeleine Albrightová. Týká se to i řady členů nynější Bushovy administrativy, kteří jsou podobně handicapovaní," citovala agentura AFP amerického politologa Larryho Sabata.

Tento analytik se domnívá, že se zvolením Schwarzeneggera guvernérem vzroste tlak některých republikánů na to, aby se článek II. ústavy pozměnil. Schwarzenegger získal občanství USA v roce 1983, takže již nyní by návrhu vyhovoval.

Změna ústavy je však běh na dlouhou trať a trvá to léta. Nejprve by návrh musel získat podporu dvoutřetinové většiny v obou komorách Kongresu, pak by jej musel podepsat prezident a nakonec musí projít v nejméně 38 státech Unie.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lídr SPÖ Christian Kern během předvolební kampaně.
Sociální demokraté poskočili v rakouských volbách na druhé místo

Sociální demokraté kancléře Christiana Kerna skončili v nedělních předčasných parlamentních volbách v Rakousku na druhém a nikoliv až na třetím, jak se zdálo z...  celý článek

Nejméně šest obětí si vyžádaly požáry v Portugalsku, kde platí stav veřejné...
Portugalsko a Španělsko sužují lesní požáry, zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 39 osob zemřelo během požárů, které se v neděli rozhořely v hustě zalesněných oblastech Portugalska a Španělska. Portugalské úřady oznámily 35 mrtvých,...  celý článek

Americkému vojákovi Bowe Bergdahlovi hrozí za dezerci v Afghánistánu doživotí...
Pět let v zajetí Talibanu. Dezertoval jsem, přiznal americký voják

Americký voják Bowe Bergdahl se u vojenského soudu přiznal, že během svého nasazení v Afghánistánu dezertoval a ohrozil bezpečnost své jednotky. Informovala o...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.