Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Armády v alianci budou profesionální

  6:44aktualizováno  6:44
Slovinsko oslavilo návrat posledních vojáků ze základní služby už před půl rokem. Od října 2003 má země profesionální armádu. Slovinsko je jednou ze zemí, která za pár dní vstoupí do NATO. Právě vstup do aliance přispěl k tomu, že profesionalizaci armády chystají i další.

Maďarsko nedávno oznámilo, že k armádě, v níž budou sloužit výhradně dobrovolníci, přejde v polovině roku 2005. Opozice tento spěch kritizovala, ale provládní politici argumentovali právě tím, že členství v NATO klade jiné nároky a umožňuje snížit početní stav ozbrojených sil.

V maďarské armádě dnes slouží 40 tisíc vojáků, z nichž asi sedmnáct procent tvoří muži odvedení na povinnou službu.

Profesionální armádu bude mít od začátku příštího roku Česko a do roku 2006 Slovensko. O rok později hodlá povinnou službu zrušit Rumunsko a v Bulharsku se předpokládá, že tam bude možné učinit stejný krok asi v roce 2010.

Ne všichni jsou však vizí profesionální armády nadšeni. Mezi desítkou zemí, které buď před pěti lety vstoupily nebo letos vstoupí do NATO, jsou největšími skeptiky Poláci a pobaltské země.

Představitelé těchto států dokonce loni vytvořili společně s Německem a Dánskem neformální skupinu, která nadále povinnou službu prosazuje, byť se nebrání snižování počtu odvedenců v souvislosti s modernizací armád.

„Vojáci povinné služby pomáhají zajišťovat úzké vztahy mezi armádou a veřejností,“ uvedli tehdy představitelé zmíněných šesti zemí. Tento argument je zvlášť silný v případě Polska, kde lidé tradičně mají respekt vůči ozbrojeným silám.

Nadšení i kritika
V řadě dalších zemí je však profesionalizace a rušení základní služby velmi populární. Zřejmě není náhodou, že jako první zrušilo povinné odvody právě Slovinsko, tedy země, jejíž armáda vznikla teprve před třinácti lety.

Přesto ani ve Slovinsku se profesionalizace neobešla bez kritiky. Skeptici tvrdili, že přechod je příliš rychlý a že bude složité najít náhradu za odvedence, kteří vykonávali různé práce: pomoc v kuchyni, zajišťování zdravotního ošetření či kurýrní služby. Ze všeho nejvíce však údajně budou chybět při ochraně vojenských budov.

Podobné argumenty vedou i v řadě dalších států k úvahám, že profesionalizace armády je příliš drahý špás. Je nicméně evidentní, že rušení povinné služby musí doprovázet snižování celkového početního stavu ozbrojených sil a opouštění některých vojenských objektů.

Jeden z výzkumů v Polsku ukázal, že náklady na profesionální armádu jsou prakticky stejné, její efektivita je však mnohem vyšší. Analytik Kerry Longhurst, jeden z autorů studie o polském členství v NATO, uvedl, že udržování vojenské služby je v rozporu s prioritami a scénáři Atlantické aliance.

Není tajemstvím, že bývalý generální tajemník NATO George Robertson vyzýval k profesionalizaci armády jinou významnou zemi, která stále vidí výhody v povinné službě – Německo.

Ruská hrozba?
Základním argumentem pro profesionalizaci je charakter dnešních bezpečnostních hrozeb. Početné armády se soustřeďovaly na masové zabíjení nepřítele. V současnosti se však vojáci musejí připravovat na boj proti teroristům či rychlé zásahy v zahraničí.

Náměstek polského ministra obrany Janusz Zemke už na konci minulého roku uvedl, že mise polských vojáků v Iráku může změnit uvažování. Vznik čistě profesionální armády se tak stává přece jen pravděpodobnějším. „Pouze taková armáda se osvědčí v těžkých bojových podmínkách,“ prohlásil Zemke podle citace listu Gazeta Wyborcza.

Země, které jsou vůči vizi profesionální armády skeptičtější (Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva) však mají něco společného – mnozí se tam stále obávají Ruska. Z tohoto pohledu je tedy staré pojetí armády v souladu se starou představou ruské hrozby.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polská skupina Orlik na Dnech NATO v Ostravě
Na Dny NATO v Ostravě se slétnou stíhači, akrobaté i průzkumné stroje

Moderní i historické stíhací letouny, průzkumné i transportní stroje a akrobatická skupina. Organizátoři blížících se Dnů NATO v Ostravě slibují na září na...  celý článek

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Mercedes Třída E 3,0 350d AMG...
Mercedes Třída E 3,0 350d AMG...

r.v. 2016, naj. 15 000 km, diesel
1 352 150 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.