Tanky T-72M4 CZ přáslavického praporu - poslední tanková jednotka České republiky. Podle Bílé knihy má být v budoucnu zvážena její další existence.

Tanky T-72M4 CZ přáslavického praporu - poslední tanková jednotka České republiky. Podle Bílé knihy má být v budoucnu zvážena její další existence. | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Armády prořídly, poměr sil zůstal: na Čecha čtyři Poláci či šest Němců

  • 247
Konec studené války zastihl střední Evropu po zuby ozbrojenou. Velké a těžkopádné svazky prošly řadou modernizací, zmenšováním a profesionalizací. Ministerstvo obrany spočítalo, jak si stojí v prostých číslech Česká republika - kolik tanků, děl, letadel a vojáků má ve srovnání se sousedy.

Proměny počtů techniky a vojáků mezi roky 1999 a 2011 jsou zachyceny jen hrubě, bez ohledu na bojeschopnost. Vypovídají tedy jen rámcově o tom, na jakou techniku se které země zaměřují a které se naopak vzdávají jako nepotřebné (či příliš drahé na udržování).

Strop počtu vojáků a techniky zemím ukládá Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a Vídeňský dokument, zaměřující se na transparentnost vojenských sil.

V počtu příslušníků armády udělali největší škrty Slováci, jejichž živá síla se scvrkla přibližně na třetinu (ze 44 880 vojáků, což bylo téměř maximum, které mohli mít, jim nyní zbylo 15 805).

Naopak Němci zredukovali během stejných 12 let stav jen o čtvrtinu a nyní mají ve zbrani 205 517 vojáků. Německo zachovalo brannou povinnost, většina vojáků ale jsou profesionálové.

Česká armáda má podle zmíněného sčítání  33 549 vojáků a civilních zaměstnanců armády (web ministerstva obrany nicméně udává trochu menší číslo - 30 564) na každého z nich připadají například tři až čtyři Poláci nebo šest Němců.

Němci si nechali letadla, Maďaři se zbavili děl

Nejsilnějším letectvem ve střední Evropě zůstává německá luftwaffe s 301 bojovými letadly (včetně moderních stíhaček Eurofighter Typhoon). Podobně jako v pěchotě i v letectvu udělali Němci relativně nejmenší škrt, i když to v jejich případě znamenalo redukci stavu o 44 %.

Ostatní země nicméně zmenšily letectvo ještě výrazněji, například Češi provozují 38 bojových letadel (stíhačky JAS-39 Gripen a lehké bitevníky L-159) oproti 114 v roce 1999, Polákům ze tří stovek bojových letadel zbylo 118.

V dělostřelecké technice udělali největší škrt Maďaři, kteří tabulkově vykazují pouhých třicet děl, přičemž před dvanácti lety jich měli přes osm stovek. Maďaři také dávají na armádu relativně nejméně peněz, zhruba 1 % státního rozpočtu. Nejvíce dávají Poláci (2 %). Česko, Slovensko i Německo dávají méně než 1,5 %.

Rakušané "zbrojí", mají o šest transportérů víc

Za tankovou velmoc pak platí Poláci. Zatímco všechny ostatní země zredukovaly tankové vojsko nejméně o dvě třetiny (například Česko má 166 tanků z někdejších 938, navíc většina z nich není modernizovaných), Polsko může na bitevní pole vyslat devět set tanků. U našich severních sousedů lze ovšem důvody udržování silného tankového vojska hledat i v rivalitě s Ruskem.

Jediný případ, kdy kusů nějaké zbraně přibylo, pak hlásí Rakousko. Nyní vykazuje 569 obrněných transportérů, před dvanácti lety to bylo o šest méně.

Tabulka je výňatkem z Bílé knihy o obraně, kterou zpracovalo Ministerstvo obrany České republiky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video