Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Armády prořídly, poměr sil zůstal: na Čecha čtyři Poláci či šest Němců

  11:09aktualizováno  11:09
Konec studené války zastihl střední Evropu po zuby ozbrojenou. Velké a těžkopádné svazky prošly řadou modernizací, zmenšováním a profesionalizací. Ministerstvo obrany spočítalo, jak si stojí v prostých číslech Česká republika - kolik tanků, děl, letadel a vojáků má ve srovnání se sousedy.

Tanky T-72M4 CZ přáslavického praporu - poslední tanková jednotka České republiky. Podle Bílé knihy má být v budoucnu zvážena její další existence. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Proměny počtů techniky a vojáků mezi roky 1999 a 2011 jsou zachyceny jen hrubě, bez ohledu na bojeschopnost. Vypovídají tedy jen rámcově o tom, na jakou techniku se které země zaměřují a které se naopak vzdávají jako nepotřebné (či příliš drahé na udržování).

Strop počtu vojáků a techniky zemím ukládá Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a Vídeňský dokument, zaměřující se na transparentnost vojenských sil.

V počtu příslušníků armády udělali největší škrty Slováci, jejichž živá síla se scvrkla přibližně na třetinu (ze 44 880 vojáků, což bylo téměř maximum, které mohli mít, jim nyní zbylo 15 805).

Naopak Němci zredukovali během stejných 12 let stav jen o čtvrtinu a nyní mají ve zbrani 205 517 vojáků. Německo zachovalo brannou povinnost, většina vojáků ale jsou profesionálové.

Česká armáda má podle zmíněného sčítání  33 549 vojáků a civilních zaměstnanců armády (web ministerstva obrany nicméně udává trochu menší číslo - 30 564) na každého z nich připadají například tři až čtyři Poláci nebo šest Němců.

Němci si nechali letadla, Maďaři se zbavili děl

Nejsilnějším letectvem ve střední Evropě zůstává německá luftwaffe s 301 bojovými letadly (včetně moderních stíhaček Eurofighter Typhoon). Podobně jako v pěchotě i v letectvu udělali Němci relativně nejmenší škrt, i když to v jejich případě znamenalo redukci stavu o 44 %.

Ostatní země nicméně zmenšily letectvo ještě výrazněji, například Češi provozují 38 bojových letadel (stíhačky JAS-39 Gripen a lehké bitevníky L-159) oproti 114 v roce 1999, Polákům ze tří stovek bojových letadel zbylo 118.

V dělostřelecké technice udělali největší škrt Maďaři, kteří tabulkově vykazují pouhých třicet děl, přičemž před dvanácti lety jich měli přes osm stovek. Maďaři také dávají na armádu relativně nejméně peněz, zhruba 1 % státního rozpočtu. Nejvíce dávají Poláci (2 %). Česko, Slovensko i Německo dávají méně než 1,5 %.

Rakušané "zbrojí", mají o šest transportérů víc

Za tankovou velmoc pak platí Poláci. Zatímco všechny ostatní země zredukovaly tankové vojsko nejméně o dvě třetiny (například Česko má 166 tanků z někdejších 938, navíc většina z nich není modernizovaných), Polsko může na bitevní pole vyslat devět set tanků. U našich severních sousedů lze ovšem důvody udržování silného tankového vojska hledat i v rivalitě s Ruskem.

Jediný případ, kdy kusů nějaké zbraně přibylo, pak hlásí Rakousko. Nyní vykazuje 569 obrněných transportérů, před dvanácti lety to bylo o šest méně.

Vývoj velikosti ozbrojených sil ve střední Evropě

Tabulka je výňatkem z Bílé knihy o obraně, kterou zpracovalo Ministerstvo obrany České republiky.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jana Nečasová (dříve Nagyová) u Obvodního soudu pro Prahu 1.
Nečasová doplatila statisíce, které dlužila na daních za luxusní dárky

Bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nečasová, dříve Nagyová, už doplatila daně z luxusních darů, kvůli kterým čelí žalobě z krácení daně. Cenu...  celý článek

Na otevření krajského úřadu v Jihlavě čekalo 20. října s žádostí o dotaci na...
Internetu nevěřili, na kotlíkové dotace stálo v Jihlavě frontu 300 lidí

Ačkoli mohli poslat žádost třeba e-mailem, čekalo ráno na otevření krajského úřadu v Jihlavě asi 300 lidí. Přišli se ucházet o „kotlíkové dotace“, někteří před...  celý článek

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.