Americká armáda uskutečnila v srpnu až říjnu 2003 rozsáhlý výzkum, který se zaměřil na psychickou kondici jednotek v Iráku.
Psychologům chybí léky
"Jakmile se dovíme o jednotce, která utrpěla velké ztráty, snažím se jí co nejrychleji poskytnout odbornou psychologickou pomoc," řekl listu New York Times kapitán Jeff Greenlinger.
S jeho slovy ovšem nesouhlasí armádní psychologové. Deník Los Angeles Times citoval důstojníka Virgila Pattersona, podle něhož jsou od sebe ozbrojenci a jejich lékaři častokrát nesmyslně vzdálení.
Údajně není výjimečné, když se kvůli stresovanému vojínovi musí zorganizovat celý konvoj, který ho pouští převeze k doktorovi, jenž mu předepíše patřičné léky. Pak se všichni vrátí desítky kilometrů zpět.
Některé týmy prý dokonce postrádají základní vybavení v podobě důležitých antidepresiv a medikamentů pro ty, kteří mají problémy se spánkem.
Během výzkumu vyšlo najevo, že 72 procent vojáků se domnívá, že atmosféra v jejich četě má špatnou úroveň. Armádní zástupce velké nedostatky v přístupu k psychické pomoci značně znepokojují, uvedl Los Angeles Times.
Sebevražd je v Iráku o třetinu víc
Dvacet čtyři amerických příslušníků, kteří si loni vzali v Iráku a Kuvajtu život, představuje 17,3 sebevraždy na 100 tisíc lidí. Přitom v celé armádě byl tento poměr loni 12,8.
Speciální poradní týmy v uplynulém roce vyslechly a vyšetřily 2008 vojáků a 95 procent z nich vyslaly zpět do akcí na irácké půdě. Do oněch 24 sebevražd nejsou započítána dobrovolná úmrtí, která spáchali vojáci po návratu do USA.
Jako nejčastější příčiny odchodu ze světa uvedla analýza finanční problémy, krachy osobních vztahů a také střety se zákonem. Kupodivu ani Los Angeles Times ani New York Times nezmiňují dramatické podmínky, kterým jsou mnozí vojáci v Iráku vystaveni.
Americká armáda se v posledních letech potýká s mnoha problémy, které pro ni v minulých desetiletích nepředstavovaly takovou hrozbu. Kromě stoupajícího počtu sebevražd to je třeba alkoholismus nebo obezita. - více zde
