Armádu překvapil balkánský syndrom

P r a h a - Nové případy leukemie mezi vojáky mezinárodních sil v Bosně a Kosovu zaskočily velení české armády. Až po včerejším zveřejnění zprávy o "balkánském syndromu" mezi italskými vojáky letci z kbelské základny sdělili, že před rokem - krátce po návratu z Bosny - zemřel na toto onemocnění pilot vrtulníku Michal Martiňák. "Měl se do Bosny vrátit, ale lékaři zjistili, že nemá v pořádku krevní obraz," potvrdil tehdejší Martiňákův nadřízený, velitel vrtulníkové letky Jaromír Dočekal. Před první misí přitom stejným testem prošel bez problémů.

Italský tisk informoval, že na leukemii zemřelo už šest mužů KFOR a třicet dalších má vážné problémy. Možnou příčinou může být znečištění oblasti zbytky střel NATO vyrobených z obohaceného uranu.

Náčelníka vojenské zdravotnické služby Jana Petráše celá záležitost překvapila.

"Nevěděli jsme o tom, ale pokud je vaše informace pravdivá, budeme jí věnovat maximální pozornost," řekl. O něco později brigádní generál dodal, že s okamžitou platností ustanovil tým expertů, který prošetří příčiny Martiňákovy smrti.

"Měli jste pravdu. Musíme zkoumat, co může vojákům na Balkáně škodit. Zda je to radioaktivita zbytků střel z ochuzeného uranu (jak o tom hovoří Italové), anebo zplodiny z různých chemikálií," vysvětlil Petráš.

Pilot Dočekal, jenž rovněž působil na Balkáně, Petrášovu iniciativu vítá: "Těžko říci, zda Michalův konec souvisí s jeho službou v Bosně, ale po zkušenostech se zdravotními problémy Čechoslováků, kteří bojovali v Zálivu, generálův krok oceňuji." Přestože Američané použili především v Kosovu podle generála Petráše asi deset tun podkaliberních protitankových střel, on osobně se domnívá, že tato munice neškodí radioaktivitou ("je bezvýznamná"), ale zplodinami, které se při hoření střel uvolňují. Patří k nim podle Petráše zejména těžké kovy kadmium, rtuť či olovo. Válka v Zálivu, Bosně či Kosovu nutí podle generála k novým pohledům na důsledky moderních konfliktů.

"Hovoříme o ekologické devastaci bojiště, kdy se do půdy, vody i rostlin dostávají velmi nebezpečné a dlouho působící těžké kovy.

A v mnoha případech to mohou být i stejně nebezpečné mutace těchto látek," řekl Petráš. Válka tak podle něho sice v Zálivu či Kosovu skončila, avšak na její důsledky doplácejí lidé mnohem více než v konfliktu zúčastnění vojáci.

Generál proto apeluje na veterány, kteří prošli Bosnou či Kosovem, aby z existenčních obav netajili zdravotní potíže. "Abychom v jejich zkoumání pokročili, neobejde se to bez otevřenosti vojáků, a zejména bez mezinárodní spolupráce," míní šéf armádní zdravotnické služby.

Vojenští představitelé NATO nicméně včera prohlásili, že vdechnutí částic ochuzeného uranu nepředstavuje hrozbu pro lidské zdraví. Expert aliance však připustil, že působení těžkých kovů uvolněných při hoření uraniových střel může při velké koncentraci způsobit zdravotní komplikace.

Předseda italské vlády Giuliano Amato požádal nicméně včera NATO o vysvětlení možných rizik spojených s použitím ochuzeného uranu. "NATO musí poskytnout veškeré informace o charakteristikách ochuzeného uranu," řekl Amato, "naše znepokojení je více než odůvodněné." Postoj aliance označil Jan Valo, velitel protichemické jednotky, která operovala v Zálivu, za demagogii: "Dal bych to těm 'expertům' NATO dýchnout, aby si uvědomili, jaké strašné svinstvo představuje například i obyčejný prach kontaminovaný těžkými kovy." Ten považuje střely z ochuzeného uranu za zbraně hromadného ničení.

"Jejich použití totiž neohrožuje jen bojující vojáky, ale především celé generace, jež už nemají s konfliktem nic společného," varuje Valo.

Prověřování zdravotního stavu svých vojáků, kteří sloužili v Kosovu, zahájily včera po Itálii, Belgii, Portugalsku, Španělsku a Německu i Finsko s Tureckem. Generál Petráš je přesvědčen, že české ministerstvo obrany se k těmto zemím připojí.

"Na Balkánu máme i my své lidi, nemůžeme ignorovat diskusi, která v nyní v alianci probíhá," míní Petráš.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video