Velení armády řeší nedostatek vojáků i tím, že v riskantních misích "točí" stále tytéž jednotky. I proto generálové rozhodli o vzniku zcela nových mechanizovaných praporů, aby už tak přetíženým vojákům v zahraničních misích ulehčili.
"Třináct set vojáků - to je maximum, které můžeme vyslat ven," přitakává Miroslav Bálint, jenž velí akcím v zahraničí. O příčinách potíží však konkrétněji hovořit nechce.
To bývalý šéf generálního štábu Jiří Šedivý je sdílnější. Armáda podle něj doplácí na pokusy reformního týmu exministra obrany Jaroslava Tvrdíka, který neakceptoval námitky expertů, že vojáci si po návratu z mise musí odpočinout, věnovat se rodinám, vzdělávat se a nutný čas se opět připravovat na akci v zahraničí.
"Systém ždímá vojáky až na doraz"
"Připomínky, že na jeden kontingent v zahraničí se další čtyři musí připravovat doma, letěly do koše," říká Šedivý. "Proč myslíte, že se vojáci vyjíždějící do zahraničí tak často rozvádějí? Systém je ždímá až na doraz a starosti to dělá i nynějšímu velení armády, které musí dřívější přehmaty řešit pod tlakem událostí v Afghánistánu."
Bálint kromě toho upozorňuje i na další problém: značný "odpad", při výběru uchazečů o službu v armádě. Generál proto navrhuje, aby vojsko přijímalo například i ty, kteří nosí brýle. Je tomu tak i v americké armádě.
"Děláme vše, abychom splnili úkol vlády. Události v Afghánistánu se však natolik rychle mění, že i my musíme měnit až dosud neměnná pravidla."
