Armáda naverbuje pět tisíc dobrovolných srdcařů, jsou levnější

Armáda vymyslela, jak ušetří. Klesající počty profesionálů, na které nemá peníze, nahradí navýšeným počtem záložníků. V aktivních zálohách bude působit pět tisíc lidí. Dobrovolní rezervisté jsou levnější než vojáci v činné službě.

Počet vojáků v aktivní záloze se navýší na pět tisíc. Armáda tak kompenzuje propouštění drahých profesionálů. | foto: Michal Sváček, MAFRA

Rezervisté budou povoláni do aktivní služby v případě ohrožení státu. Nasazeni budou moci být i v zahraničí.

Novou koncepci aktivních záloh a koncept mobilizace představilo v úterý Ministerstvo obrany. Oba materiály připravil tým končícího ministra Alexandra Vondry (ODS).

Aktivní zálohy

Příslušníci Aktivní zálohy se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku, ve zbytku času se věnují svému civilnímu povolání. Kombinují tak dvě kariéry: vojenskou a civilní. V případě potřeby jsou na základě rozhodnutí vlády nasazeni do akce. Jejich typickými úkoly jsou pomoc při živelních pohromách a ostraha objektů důležitých pro obranu státu v případě zhoršení bezpečnostní situace.

V současnosti v armádě působí asi 23 tisíc profesionálů, kvůli úsporám však několik set z nich přijde o místo (více o propouštění čtěte zde).

Aby armáda byla i nadále schopna plnit závazky a ambice vycházející z obranné strategie, navýší počet rezervistů v aktivních zálohách z necelých dvanácti set až na pět tisíc. "V krizových situacích se nelze spoléhat jen na profesionální elitu, je třeba zvýšit podíl občanů na obraně státu," uvedl odstupující ministr obrany.

Podle náčelníka Generálního štábu Petra Pavla se výcvik vojáků a vojaček v záloze zintenzivní. Rezervisté budou trénováni delší dobu a poté se přiřadí ke standardním bojovým či podpůrným vojenským jednotkám.

Armáda bude nové záložníky lákat navýšením peněžní odměny ze současných 6 000 na 12 000 korun ročně. Rezervisté budou také moci využívat stejné benefity jako profesionálové, například zdravotní péči či armádní rekreační zařízení. Podle Vondry je pro "dobrovolné srdcaře" také důležitá motivace morálního charakteru.

Hlavním důvodem navyšování aktivních záloh je šetření v situaci, kdy výdaje státu na obranu každoročně klesají. "Z dlouhodobého hlediska jsou v době míru záložníci výrazně levnější než vojáci v aktivní službě," uvedl Pavel. Roční náklady na jednoho profesionála se totiž šplhají k půl milionu korun, zatímco výdaje na rezervistu se pohybují mezi 65 a 85 tisíci korun.

Pět tisíc záložníků bude armádu ročně stát 450 milionů korun. Udržování stejného počtu profesionálních vojáků by bylo výrazně dražší.

Na současný stav financování i počty vojáků a záloh reaguje také nový koncept mobilizace.

Podle Vondry Česká republika kvůli snižování výdajů na obranu ztrácí schopnost přechodu na válečnou organizační strukturu. Ministerstvo obrany proto v koncepci počítá se třemi stavy bojové připravenosti: mír, stav ohrožení a válka. Nově bude možné nasadit mimořádná opatření ještě před vyhlášením stavu ohrožení.

Resort obrany plánuje také více připravovat řadové občany na zvládání krizových situací. Spolupracovat bude v tomto směru s ministerstvy vnitra a školství. Dobrovolnou přípravou budou moci projít například již děti ve škole. "Nejde o návrat ke cvičení civilní obrany, například s plynovými maskami, jak si to pamatujeme z doby před rokem 1989," zdůraznil Vondra. Příprava bude podle něj zcela dobrovolná.

Armáda zruší dvě velitelství a jedno letiště

Kvůli škrtům v resortu obrany se v příštím roce sníží počty vojáků z povolání a občanských zaměstnanců. Propouštění se dotkne především lidí v řídicích funkcích, tedy vysokých důstojníků a civilních zaměstnanců managementu.

Armáda zmenšuje vojenské újezdy

Součástí úsporných opatření je i zrušení vojenského újezdu v Brdech a zmenšení čtyř ostatních újezdů. Rozloha vojenského újezdu Hradiště bude zredukována o 15 procent na 28 081 hektarů. Z vojenského újezdu Libavá pak bude vyjmuto 10 014 hektarů, tedy 31 procent rozlohy. Boletice se pak z původních 21 953 ha zmenší o 13 procent a Březina o 5 procent, což představuje vyjmutí 834 ha rozlohy újezdu. Po projednání s obyvateli újezdů, s okolními obcemi a kraji je ve vyčleňovaných částech připravován vznik šesti nových obcí.

Jen civilní část ministerstva obrany do počátku roku 2014 opustí 607 lidí. Civilně správní úsek má nyní 4 560 zaměstnanců. Vláda přitom na rok 2014 povolila obraně v uvedeném úseku zaměstnat nejvýše 3 960 lidí.

Úspory se promítnou i do fungování vojenských útvarů, které v době míru nebudou zcela naplněny. "Máme-li se vejít do omezení daných rozpočtem, pak samozřejmě nebudeme schopni zaplatit celou strukturu, jakkoli ji považujeme za funkční," vysvětlil náčelník generálního štábu.

Armáda celkově zjednoduší řídící struktury. Zruší se také velitelství Společných sil v Olomouci a velitelství Sil podpory a výcviku ve Staré Boleslavi. První z nich částečně nahradí velitelství pozemních a vzdušných sil, které bude mít výrazně menší počet zaměstnanců a sídlit bude na generálním štábu v Praze. Velitelství Sil podpory bude zrušeno zcela a jeho úkoly převezmou částečně jednotlivé agentury a generální štáb.

Zrušení také čeká vojenské letiště v Přerově (více o tom zde). Vojsko bude dál využívat jen letiště v Náměšti nad Oslavou, Kbelích a Čáslavi. V záloze zůstane letiště v Pardubicích.

Úterní tisková konference byla poslední, na které Vondra vystoupil jako ministr obrany. Ve funkci skončí v pátek. Svou rezignaci zdůvodnil tím, že po neúspěchu v nedávných senátních volbách necítí dostatečnou podporu voličů (více čtěte zde).

"Mám dobrý pocit z toho, že odcházím v době, kdy se armáda těší velké důvěře veřejnosti," uvedl Vondra. Jeho nástupce ve funkci zatím není znám (více zde).