A jeho nástupkyně Vlasta Parkanová hodlá v této nové "expediční vizi" pokračovat. Už ve středu předloží kabinetu návrh na vyslání polní nemocnice do Afghánistánu. Sedmdesát zdravotníků a vojáků by mělo v této terorismem zmítané zemi od března poskytovat pomoc raněným, popáleným či nemocným.
Armáda se tak stává vojskem, jehož úkoly se více a více přenášejí do zahraničí. A jakkoliv to zní zvláštně, například v Afghánistánu jsou Češi na roztrhání. A zájem není už jen o zdravotníky, "pěšáky", ale dokonce i o letectvo.
"Zájem spojenců je obrovský. Například Britové stojí o vyslání našich bitevních vrtulníků, které odpovídají charakteru tamního bojiště," dodává Šedivý.
Britští experti se proto podílejí na dovybavení "bitevníků" protiraketovými rušičkami a radiostanicemi. Úpravy by měly být hotovy ještě letos. Vrtulníků je podle expertů obecně nedostatek a Česko je ve střední Evropě poté, co mu Rusko splatilo dluh dodávkou těchto zbraní, vrtulníkovou velmocí. Ve výzbroji má 38 bitevních a 58 dopravních a víceúčelových strojů.
Jelikož už armádu nepotřebujeme doma s výjimkou pomoci lidem při živelních pohromách, má dnes Česká republika vzhledem ke své velikosti jedno z nejpočetnějších zastoupení v riskantních misích.
V Kosovu mají Češi podle údajů ministerstva obrany dokonce třetí největší národní kontingent. O sílícím expedičním charakteru armády svědčí i následující statistika: v letech 1990 až 2006 prošlo dlouhodobými zahraničními operacemi 18 500 českých vojáků a jen letos se v těchto akcích vystřídá 2500 mužů a žen.
Zcela nově se tento rok připravuje i výjezd speciální armádní policejní jednotky do Iráku. "V každé misi si testujeme své schopnosti, získáváme zkušenosti, ale i respekt u našich spojenců. Samozřejmě, že to ovlivňuje či koriguje i změny, jimiž armáda prochází," říká velitel brigády rychlého nasazení Aleš Opata.
On sám se zanedlouho stane náčelníkem štábu třistačlenného mezinárodního týmu v Afghánistánu, který se podílí na obnově hospodářství země.
Blízký spolupracovník Parkanové vidí orientaci armády jednoznačně: "Její rozpočet není nejmenší a zahraniční mise vojáků na podporu stability a míru jsou dobrým zhodnocením těchto peněz. Vždyť nač cpát peníze do výcviku armády a pak si ji držet pro okrasu doma?"
Takovým "zhodnocením" dvacetimiliardové investice za pronájem švédských stíhaček Jas-39 Gripen může být i jejich plánované vyslání k ochraně Estonska, Litvy a Lotyšska, které vlastní stíhačky nemají. Určitě jím pak je letošní začlenění libereckého protichemického praporu do sil rychlé reakce NATO.
