Armáda získá vrtulníky, musí je upravit

  • 29
Česká armáda získá od Rusů šestadvacet vrtulníků. Jejich dodávka je kompenzací dluhu Ruské federace vůči Česku. Aby však stroje mohli vojáci používat v NATO, musejí je upravit. Členové bezpečnostního výboru sněmovny míní, že na to armáda nebude mít.

"Je to unáhlený, nekoncepční krok zřejmě vyvolaný ruskou stranou," řekl předseda parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím z ODS. "Je otázkou, jestli takové vrtulníky potřebujeme," doplnil Vidíma poslanec a jeho stranický kolega Jiří Bílý z téhož výboru.

Ruská federace dlužila České republice zhruba 19 miliard korun, přibližně čtvrtinu z této částky mohlo použít české ministerstvo obrany na dodávky vojenského materiálu.

Hodnota dodávaných vrtulníků bude celkem 4,6 miliardy korun. "Podíl na dluhu, který připadl ministerstvu obrany, se tím vyčerpal," uvedl mluvčí ministerstva Andrej Čírtek.

"Na jednu stranu můžeme být rádi, že jsme od Ruska vůbec něco dostali, na druhou stranu si nejsem jist, jde-li o dobré rozhodnutí," pochybuje Bílý. I když se jedná o modernizované verze vrtulníků, česká strana si je bude muset přizpůsobit pro práci v podmínkách členské země NATO.

Podle ČTK by částka na toto přizpůsobení mohla dosáhnout až 1,2 miliardy korun. Ministerstvo obrany i společnost LOM Praha, která bude pro armádu úpravy provádět, však odmítají tuto sumu potvrdit. "Konkrétní jednání stále probíhají, částka tedy ještě ani určena není," řekla mluvčí LOM Hana Pustelníková.

"Jde-li o tuto částku, tak je to šílené. Navíc nevím, jestli potřebujeme tolik vrtulníků, ale armáda si to vždy zdůvodní," řekl Bílý. "To není dobrá investice a armáda ji si navíc nemůže dovolit. Vzhledem k informacím o připravovaném dalším drastickém krácení rozpočtu ministerstva v letech 2006-2008 na tyto investice nebude mít armáda peníze nikdy," tvrdí předseda Vidím.

Rozhodnutí o nákupu vrtulníků je v kompetenci ministerstva obrany a prakticky ho už nelze změnit.

MF DNES navíc minulý týden zveřejnila informace o tom, že Nejvyšší kontrolní úřad upozornil na problémy i u dřívějších dodávek ruských vrtulníků. V roce 2003 obdržela armáda vrtulníky Mi-24V, některé z nich ale nemohly létat, protože do nich chyběl správný olej.

Do vrtulníků navíc nebylo možné namontovat důležité přístroje, protože to výrobce během roční záruční lhůty nechtěl povolit. Tato lhůta nicméně už vypršela, a tak by vrtulníky dodané loni měly být připravené k provozu do konce letošního roku.

Původně česká armáda žádala Rusko o transportní letadla Antonov, které by využila pro dopravu v rámci NATO. "Podle neoficiálních informací ale armáda žádnou takovou dohodu o dopravě s aliancí neměla a nakupovat je pouze pro Českou republiku nemělo smysl," vysvětlil Bílý.

Ministerstvo obrany nakonec rozhodlo pořídit si vrtulníky. Starší vrtulníky totiž doslouží během následujících šesti let. Během té doby by tedy měla ruská strana dodat 16 vrtulníků Mi-171 a 10 bitevních strojů Mi-35.

Podobnému problému čelí nyní i armáda ve Velká Británii. Podle deníku Guardian Britské královské letectvo nakoupilo osm vrtulníků Chinook za 259 miliónů liber. Vrtulníky ale nemohou létat, protože nesplňují britské bezpečnostní standardy. Někteří poslanci proto v pondělí dokonce žádali rezignaci tajemníka ministra obrany Kevina Tebitta.


Video