Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Armáda zbytečně utratila miliardy

  0:01aktualizováno  0:01
Ministerstvo obrany přiznalo, že armáda dlouhá léta utrácela bez většího užitku peníze ze státního rozpočtu. Prohospodařeny tak byly miliardy korun. Do desítek zbrojních projektů či rekonstrukce kasáren byly investovány miliardy, aby se pak ukázalo, že armáda potřebuje jen polovinu tanků a letadel, než si objednala.

A že také v příštím roce její vojáci opustí další kasárna, která však jiný úředník nechal nákladně rekonstruovat.

Vládní zmocněnec pro reformu ozbrojených sil Jaroslav Škopek například uvádí, že v roce 1993 při vyklízení nejmodernějšího letiště v Bechyni vojsko zbytečně utratilo několik set milionů, na něž přišla rekonstrukce letiště.

Bez rozmyslu se nakoupily počítačové systémy, které spolu nekomunikují - ty stály přes miliardu. O plýtvání svědčí i objednávka na 3500 nefunkčních padáků za další stovky milionů korun.

Nejnověji to dokazuje trenažér na bombardér Su-22, který letectvo loni za 130 milionů dokončilo. Zařízení je dodnes nefunkční, a navíc poslední bombardér Su-22 byl před čtrnácti dny vyřazen z výzbroje letectva. Inspekce ministra obrany proto vyšetřuje, zda prodělečné zakázky nesouvisí také s korupcí.

Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, jenž většinu starých hříchů armády zdědil, uznává, že se často chybně investovalo, ale současně si myslí, že česká armáda se v mnohém přece jenom zlepšila. "Nic není černobílé," říká generál.

Zmocněnec Jaroslav Škopek pak říká, že nyní byl dokončen detailní plán rozvoje ozbrojených sil, který by měl přispět k tomu, aby již armáda peníze zbůhdarma neutrácela. 

Armáda prohospodařila miliardy korun
Ministerstvo obrany přiznává desetileté bezkoncepční tápání v rozvoji vojska, při němž vylétly komínem miliardové částky. Konsternující zprávu vyvažuje vládní zmocněnec pro reformu ozbrojených sil Jaroslav Škopek detailním projektem střednědobého plánování, který prý už ministerským nákupčím ani generálům nedovolí rozhazovat miliardy za zbraně, jež armáda nepotřebuje, či investovat do objektů, odkud vojáci odcházejí.

"S plýtváním je konec," slibuje Škopek. A uznává, že pokud by průměrná rodina hospodařila s rozpočtem stejně jako vojsko, umřela by nejspíše hladem. Do vyčíslení nejtragičtějších přehmatů se mu však nechce. "Reformu vojska jsme netvořili kvůli obviňování našich předchůdců," vysvětluje.

V dokumentu o reformě ozbrojených sil nicméně Škopek uvádí, že v minulosti "bylo učiněno množství sporných rozhodnutí, která odčerpala a stále odčerpávají značnou část peněz z obranného rozpočtu".

Dokumentuje to na nákupu dvaasedmdesáti letounů L-159 (vojsko jich nyní potřebuje jen 36) a modernizaci 350 tanků T-72, jež byla nakonec zredukována na pouhé desítky. Jen šestatřicet nadbytečných letounů stálo daňové poplatníky dvacet miliard korun. K této částce se blíží i modernizace tanků.

"Splátky za letouny armádu doslova ničí. Ale počty letounů si neporučila jen armáda. Rozhodla o nich i vláda," dodává Škopek, jenž verdikt Klausova kabinetu označuje za chybný. Na letitém rozhazování miliard za nyní nepotřebné zbraně a kasárna se však podle zmocněnce nepodepsali jen politici, kteří armádě nikdy nesdělili, co od ní vlastně chtějí. I vojáci se dopustili mnoha chyb.

Například již tím, že politikům nenabízeli základní změny a jen čekali, že jim někdo řekne: Udělejte to takhle. "Už tím, že byli málo odvážní, se podíleli na prodlužování agonie vojska," říká zmocněnec. Tragické plýtvání armádním rozpočtem však pokračuje.

"Například v hodonínské posádce, o níž se již delší dobu ví, že ji armáda opustí, byla nedávno opravena štábní budova za 70 milionů korun. Jsem proto skeptický k ujištěním, že se v brzké době na nehospodárném chování armády něco změní," pochybuje předseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Petr Nečas (ODS).

Tvrdí nicméně, že pokud si ministerstvo obrany neudělá ze střednědobého plánu trhací kalendář a nebude ho - tak jako v případě nákupu stíhaček podle tlaku zbrojovky - měnit, mohl by resort ušetřit obrovské částky. "Škopkův plán by pak konečně mohl být pro armádu krokem vpřed," uznává Nečas.

Prostavěných 70 milionů v Hodoníně, odkud armáda odchází, Škopka viditelně frustruje. "Takových investic je víc. Co k tomu říct? Setrvačnost armádní byrokracie je strašlivá. Vědělo se o likvidaci kasáren, a přesto tam plynuly značné částky. Tohle plýtvání ovšem střednědobý plán neumožní. S perspektivou posádek se v něm totiž počítá na delší dobu," ujišťuje.

Kdo tedy nastavil ekonomický model vojska tak, že podle zmocněncových slov odpovídá - nehledě na členství Česka v NATO - jinému století, jiným úkolům a přežívají v něm stopy Varšavské smlouvy? Nejčastěji je skloňováno jméno bývalého náměstka obrany Miroslava Kalouska (KDU-ČSL). Ten však připomíná, že o to, co dnes prosazuje Škopek, se pokoušel už on v letech 1993 až 97. "Problém byl ale v tom, že koncepce čehokoliv byla v tehdejší vládě považována za sprosté slovo.

Také odpor generality ke zprůhlednění ekonomiky armády byl obrovský. A chyboval jsem i já, když jsem se ji nepokoušel přesvědči o nutnosti změn. Mylně jsem se domníval, že nový ekonomický model protlačím jako buldozer," svěřuje se Kalousek.

Česko je nicméně Bruselem oceňováno za elitní jednotky, které dává alianci k dispozici. Ať již jde o libereckou rotu chemické ochrany (je nyní v Kuvajtu), 6. polní nemocnici (odlétá do Afghánistánu) či chrudimský výsadkový prapor rychlé reakce. "Jde jen o pouhé ostrůvky, zbytek armády za nimi beznadějně zaostává," míní Škopek.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bouřková mračna.
Západem Čech se prohnaly silné bouřky, další přijdou během noci

Karlovarským a Plzeňským krajem se přehnaly silné bouřky. Během noci budou postupovat na východ a slábnout. Další bouřky přijdou z jihozápadu během noci a...  celý článek

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
I ve vazbě má žena po porodu zůstat s dítětem, nakázal Ústavní soud

Ústavní soud předběžným opatřením zasáhl ve prospěch ženy, která ve vazbě porodila a nemohla s dítětem zůstat. Soud nařídil Vězeňské službě, aby přestala...  celý článek

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek
Poslanci chtějí od policie celý spis k žádosti o stíhání Babiše a Faltýnka

Poslanci žádají policii, aby mandátovému a imunitnímu výboru poskytla celý vyšetřovací spis ke kauze Čapí hnízdo, v níž chtějí stíhat šéfa ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.